Já jsem nějakej Houžvička. Tak se nepředstavujte, je to hrubé a ledabylé
Při setkání dvou a více lidí je kromě podání ruky zásadní představování. Nastávají různé situace. Představujeme sami sebe a svého blízkého, někdo představuje nás, představujeme se ve společnosti, kde zná jen někdo, i ve společnosti, kde nás nezná nikdo.
Odbornice na etiketu Alena Špačková upozorňuje především na jeden zlozvyk – lidé mají tendenci se představovat, jako když vypadnou z počítače. „Místo, abych řekla Jana Nováková, říkám Nováková Jana. Přitom Jana je moje vlastní, to jsem já víc než to moje příjmení,“ připomíná.
Další důvodem, proč říkat nejdřív křestní jméno je, že ten, komu se představuji, nemusí být hned plně soustředěný. „Když řeknu Alena Špačková, tak třeba křestní jméno přeslechne, ale příjmení už použije,“ vysvětluje odbornice na etiketu.
Také je třeba počítat s nedorozuměním. „Mně lidé už tolikrát řekli Ptáčková a Slavíčková, že jsem se naučila představovat do telefonu podle hesla Bond, James Bond. Telefon je ještě zrádnější než osobní kontakt,“ vypráví s úsměvem.
Před příjmením říkejte vždy i své křestní jméno
Představujeme se vždy křestním jménem a příjmením. „Přímo povinné je to u lidí, kteří se jmenují velice konkrétně, například Plná, Veselá, Pomstychtivá. Tam určitě dám křestní jméno. Stejně to platí u mužů s krátkým příjmením jako Kos. Jestliže se jmenuji krátce, tak se víc prosadím, když přidám křestní jméno,“ zdůrazňuje Alena Špačková.
„V nás lidech to je, ale protože nevíme, že máme vyslovit křestní jméno, říkáme: Já jsem nějakej Houžvička. Já jsem nějakej – tím se zhmotňujeme, ale ve skutečnosti je to projev hrubosti, ledabylosti. Je to nevýhodný způsob představení,“ dodává.
Zprostředkované představení je výhodnější
Člověk může představit sám sebe například na slavností recepci. To je akce, kde se s tím počítá. Stačí přistoupit k druhému, nabídnout svou vizitku a představit se.
Pokud ale máte na daném místě někoho, kdo zná vás i osobu, se kterou se chcete seznámit, využijte možnosti zprostředkovaného představení. Má to výhody. „Ten člověk vás zastřeší svou autoritou, navíc může navodit téma rozhovoru, řekne o vás něco zajímavého,“ vysvětluje Alena Špačková.
Přítele, kolegu či známého můžete podle pravidel etikety zdvořile požádat, aby vás někomu představil. „Poté, co nás představí, si pohovoříme s novou osobou. Když se s ní rozloučíme, vyhledáme znovu kamaráda a poděkujeme mu za službu, kterou nám prokázal. Pak jsme učinili zdvořilosti za dost,“ uzavírá Alena Špačková.
Související
-
Podle etikety muž jako první zdraví, ale žena jako první podává ruku
Při pozdravu si obvykle podáváme i ruku. Z hlediska etikety je situace trochu složitější při setkání osob opačného pohlaví. Pravidla totiž říkají, že zatímco muž ja...
-
Při setkání více lidí podávejte ruku nejprve cizím, vlastnímu partnerovi až nakonec
Pozdrav často doprovází podání ruky. Jedná se ale o poměrně intenzivní vjem, který zesiluje vlastní verbální sdělení. Proto je dobré znát pravidla etikety.
-
Při pozdravu si muž musí zapnout sako. Nevhodné je překlápění ruky i chytání za rameno
Podání ruky původně znamenalo „nemám zbraň, držím slovo, slibuji.“ Obchodníci si podávali ruku, aniž podepsali smlouvu, a jejich slovo platilo. Dnes slouží hlavně j...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.