Ivan Olbracht: Rasík a pes. Povídka o venkovském outsiderovi, kterému zbyla jenom zlá doga
Ras a jeho žena jezdí s omláceným vozíkem po kraji a zpracovávají zvířecí mršiny. Jsou ošuntělí, páchnou, lidé jimi opovrhují, ale oni jinak žít neumějí… Tak začíná povídka Rasík a pes, kterou napsal spisovatel Ivan Olbracht. Poslechněte si ji v podání herce Luďka Eliáše.
Neveselý příběh o venkovském rasovi, vyvrženci a outsiderovi, kterému nakonec v životě zbyla jenom zlá a nepřizpůsobivá doga, byl poprvé publikován v roce 1912 v Besídce Dělnických listů.
V následujícím roce autor povídku Rasík a pes zařadil do svého knižního debutu O zlých samotářích vedle povídek Joska, Forko a Pavlínka a Bratr Žak. Za jeho života vyšla kniha ještě třikrát – v letech 1926, 1939 a 1951.
Ivan Olbracht a jižní Čechy
Autor slavného románu z Podkarpatské Rusi Nikola Šuhaj loupežník a neméně „slavné“ Anny proletářky se narodil jako Kamil Zeman v roce 1882 v Semilech v severovýchodních Čechách. Od dob vysokoškolských studií žil převážně v Praze.
Po vyloučení z KSČ v roce 1929 se načas stáhl do ústraní a ve 30. letech často pobýval na Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československa a kde čerpal náměty pro své nejlepší knihy.
Na začátku druhé světové války byl jako levicově smýšlející spisovatel a komunista (byť v té době ze strany vyloučený) vyslýchán gestapem, a tak aby unikl jeho pozornosti, odebral se i s rodinou v létě roku 1940 do jižních Čech. Azyl našel ve vsi Stříbřec nedaleko Stráže nad Nežárkou.
Na jihu Čech se dál věnoval literární práci, napsal tu například knížku pro děti O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách. Na konci roku 1943 se stal členem ilegální komunistické skupiny. Konec války oslavil Ivan Olbracht v Táboře.
Právě v Táboře 10. května 1945 spolu se zástupci města a kraje vítal Rudou armádu. Tomu předcházelo navázání kontaktu s místními partyzány, vydávání revolučního časopisu.
V prvních květnových dnech často debatoval s dělníky v ulicích Tábora i nedalekého Sezimova Ústí. Koncem května byl budoucí poslanec za KSČ odvolán do Prahy. Jeho pomník stále stojí před budovou školy v jihočeském Stříbřeci.
Ivan Olbracht zemřel v Praze v prosinci 1952. O pár týdnů dříve stihl v článku pro Rudé právo ostře odsoudit činnost takzvaného protistátního spikleneckého centra vedeného Rudolfem Slánským.
Související
-
Proč bychom se nepotili. Zábavný výlet do slovenských hor s oblíbenou partou kamarádů
Humoristická kniha Zdeňka Šmída Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách volně navazuje na slavný titul Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii.
-
Slavný román Krakatit dopsal Karel Čapek ve výletní restauraci Rudolfov u Jindřichova Hradce
Je to první samostatná stavba architekta Josefa Zítka. Výletní restauraci Rudolfov navrhl koncem 19. století tak zdařile, že lákala k pobytům bratry Josefa a Karla Čapkovy.
-
Hysterie, skandály a Národní opruzení. Influencerka boří zažitou představu o nudě povinné četby
Havlíčka Borovského, Němcovou, Máchu, Tyla, Nerudu a další autory především 19. století představuje ve svých zábavných podcastech a výstupech Karolína Zoe Meixnerová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
