Lakomec. Drsný příběh o muži, který se kvůli své chamtivosti neváhal zbavit vlastní ženy a dětí

20. říjen 2024

V době morové epidemie se odehrává povídka Lakomec. Vypráví drsný příběh o chamtivém muži, který neváhal vypudit z domu celou svoji rodinu a všechnu čeládku, aby mu nikdo v těžké době neujídal ze společného stolu.

Čte: Pavel Leicman
Napsal: Josef Karel Šlejhar
Dramaturgie: Olga Jeřábková, František Šalé
Zvukový mistr: Josef Daněk
Režie: Eva Řehořová
Natočeno: v roce 1993

Autorem povídky je Josef Karel Šlejhar. Ten patřil mezi takzvané naturalisty, tedy spisovatele, kteří se ve svých dílech snaží zachytit absolutní, ničím nezkreslenou realitu.

Rozhlasovou podobu dostala povídka Lakomec v roce 1993. Text načetl v brněnském studiu herec Pavel Leicman.

Josef Karel Šlejhar

Josef Karel Šlejhar se narodil roku 1864 v chudém Podkrkonoší. Jeho rod měl prý pověst podivínů a jeden z Josefových bratrů také posléze onemocněl duševní chorobou. Budoucí spisovatel od dětství viděl tvrdý život v chudém podhorském kraji, strádání a lidskou bídu.

Jako malý býval často nemocný, navíc byl svědkem hrubého chování otce k matce, na které hodně lpěl. Tohle všechno v kombinaci s citlivou povahou ovlivnilo jeho tvorbu, která pro něj byla spíš určitým druhem terapie, než že by se chtěl stát slavným a uznávaným spisovatelem.

Jeho tvorba je pochmurná a pesimistická. Doboví kritici mu vyčítali „odpuzující děje“, o jeho díle mluvili jako o „zděšené zprávě o povaze života“. Psal především povídky z venkova, který dobře znal, psal o úpadku a rozkladu člověka jako lidské bytosti.

Jeho nejznámějším dílem je novela Kuře melancholik (1889), příběh o dítěti, kterému zemře matka, otec se znovu ožení a ono je stejně odstrčené a zmrzačené jako to kuře umírající v kůlně. V roce 1999 vznikl podle Šlejharovy novely stejnojmenný film.

Věčný pesimista a literární samotář zemřel v Praze v roce 1914 na rakovinu žaludku, bylo mu necelých padesát let.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.