Ivan Mls: Vedro

2. srpen 2022

My lidé, jsme tvorové nevděční. Pořád se nám něco nezdá. Vezměte si třeba uplynulé dny – léto v půlce a my zažívali pořádná vedra. Místo abychom si je náležitě užili, brblali jsme.

Že se moc potíme, že se v takových pařácích nedá nic pořádně dělat, že se mizerně vyspíme, protože noci jsou dusné a snesitelněji je až k ránu, kdy ale už zase musíme vstávat do práce, na zahrádce nám to schne před očima, u klimatizace zase chytneme nachlazení, zkrátka, čert aby to letní počasí vzal.

Mluvíme o dešti, jaké by to byl fajn, kdyby přišel. A když konečně přijde, po chvilce radosti začneme brblat nanovo, protože nám udělal čáru přes rozpočet a dlouho plánovanou letní podvečerní grilovačku musíme zrušit.

Není to s námi lidmi lehké. A přitom je tak snadné podívat se na věc z té lepší stránky. Jen si představte, že jsou lidé, kteří zrovna teď vyhodili těžké peníze za dovolenou v Egyptě, Tunisku, na Kanárech, v Řecku, Chorvatsku či Itálii, aby tam dělali co? Pekli se na sluníčku.

A my to máme gratis. Hned je vám líp, co říkáte? Teď by to ještě chtělo, aby někdo chytrý vymyslel nějakou aplikaci, a aplikace jsou dneska už skoro na všechno, jejímž prostřednictvím bychom si mohli tohle letní teplíčko schovat na zimu.

Nechci do toho vývojářům nijak vandrovat, oni svému řemeslu rozumí nejlíp, ale když naši předkové uměli v zimě, bez počítačů, mobilů a elektřiny ledovat, aby pivovarníci měli v létě ve sklepích čím chladit pivo, nenašla by se v jedenadvacátém století nějaká levná praktická vychytávka na domácí skladování letního tepla pro zimní období? My lidé bychom si to přece zasloužili, ne?

autor: Ivan Mls | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.