Ivan Mls: Svátek práce
Hezky nám to letos vyšlo. Svátek práce připadl na pátek, takže máme před sebou hned tři dny souvislého volna. Je to vlastně paradox – svátek práce slavíme hlavně tím, že si od práce dáme pokoj.
Pochopitelně jak a kdo: Byť 1. květen patří mezi státní svátky, velkým obchodům zákon zavíračku nenařizuje, takže jejich zaměstnanci do práce musí. Stejně jako lidé v celé řadě dalších profesí, kteří si jaksi na státní svátky, soboty a neděle hrát nemohou. Služby, které zajišťují, zkrátka musí fungovat i ve dnech, na které je oficiálně vyhlášené volno. Pro příklad není třeba chodit daleko: I v den pracovního klidu vysílá vaše oblíbená rozhlasová stanice…
Samozřejmě, že spousta z nás neoslaví svátek práce pustým nicneděláním: Tedy pokud jste to včera večer nepřehnali při pálení čarodějnic a teď musíte dospávat a vůbec se dát do pořádku.
Plné ruce práce budou mít zejména zahrádkáři, chataři a chalupáři. Sezona jim sice mnohde začala už v dubnu, ale teď teprve přicházejí ty správné dny, kdy se člověk může naplno pustit do všech těch milovaných i nenáviděných činností, sekáním trávníku počínaje a natírám, drobným kutěním, opravami či rekonstrukcemi konče.
A tři dny volna jsou z tohoto pohledu přímo darem z nebes. Jinými slovy, svátek práce jen málokdo neoslaví prací. Takže bychom se v tento den klidně mohli zdravit – místo obvyklého „brýden“, „ahoj“ nebo „čau“ – i zcela stylově: „Čest práci!“
Pokud vám to snad nějak moc zavání minulým režimem, který tenhle pozdrav zprofanoval, pak vězte, že původcem pozdravu byl zakladatel Federace dělnických tělovýchovných jednot Jiří František Chaloupecký. A hesla „Čest práci“ nebo „Buď práci čest“ zdobila za první republiky, spolu s jinými, zdi kolem průmyslového areálu Baťových závodů ve Zlíně.
Přeji krásný první máj – s prací i bez práce!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.