Houby začínají růst deset dní po rozhodujícím dešti. Často ho ale poznáme až zpětně, usmívá se mykolog

„Jako malý kluk jsem chtěl všechno počítat. Když se mi nechtělo vstávat a nešel jsem do lesa, tatínek mi vyskládával houby podle druhů. Já jsem je počítal, vše si zapisoval a přes ty zápisy a statistiku mě to chytlo,“ popisuje své houbařské začátky Miroslav Beran.

Za houbami jezdil i do zahraničí, do Francie, Finska nebo dokonce za polární kruh. „Buď jsem tam jezdil nadivoko, takže jsem tam byl úplně sám, nebo občas s tamějším mykologem a na různé mykologické kongresy. Co do mého vzdělání to bylo velice užitečné,“ hodnotí.

Mykolog Jihočeského muzea Miroslav Beran|foto:Martina Toušková, Český rozhlas

Jedním z nejdůležitějších faktorů růstu hub je počasí. „Potřebují srážky i teplo, a to v určité posloupnosti, kterou my tak dobře neznáme, každý druh to má trošku jinak. Občas ale nastávají takové vlny, kdy roste mnoho druhů najednou. To letos zatím nebylo. Podle mých zpráv byla hřibová vlna v červenci, rostly lišky, ryzec syrovinka, různé druhy holubinek, ale ta všeobecná vlna nenastala,“ popisuje Miroslav Beran.

„Často se mluví o takzvaném rozhodujícím dešti, po kterém asi za deset dní začínají růst klasické houby, jako jsou hřiby, holubinky, ryzce, muchomůrky, pavučince. Co je ten rozhodující déšť většinou víme, ale až když houby začnou růst a my si řekneme zpětně, který déšť to byl,“ dodává s úsměvem.

Co přesně obnáší práce mykologa, jakou roli v růstu hub sehrává vítr, které neobvyklé druhy se u nás začínají vyskytovat a které naopak mizí? To se dozvíte v rozhovoru s mykologem Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Miroslavem Beranem, který si můžete poslechnout online.