Houby začínají růst deset dní po rozhodujícím dešti. Často ho ale poznáme až zpětně, usmívá se mykolog
Miroslava Berana živí houby. Je totiž mykologem Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Do lesa ho učil chodit tatínek, který byl matematikem a synovi dokázal předat jak nadšení pro čísla, tak houby.
„Jako malý kluk jsem chtěl všechno počítat. Když se mi nechtělo vstávat a nešel jsem do lesa, tatínek mi vyskládával houby podle druhů. Já jsem je počítal, vše si zapisoval a přes ty zápisy a statistiku mě to chytlo,“ popisuje své houbařské začátky Miroslav Beran.
Za houbami jezdil i do zahraničí, do Francie, Finska nebo dokonce za polární kruh. „Buď jsem tam jezdil nadivoko, takže jsem tam byl úplně sám, nebo občas s tamějším mykologem a na různé mykologické kongresy. Co do mého vzdělání to bylo velice užitečné,“ hodnotí.
Jedním z nejdůležitějších faktorů růstu hub je počasí. „Potřebují srážky i teplo, a to v určité posloupnosti, kterou my tak dobře neznáme, každý druh to má trošku jinak. Občas ale nastávají takové vlny, kdy roste mnoho druhů najednou. To letos zatím nebylo. Podle mých zpráv byla hřibová vlna v červenci, rostly lišky, ryzec syrovinka, různé druhy holubinek, ale ta všeobecná vlna nenastala,“ popisuje Miroslav Beran.
„Často se mluví o takzvaném rozhodujícím dešti, po kterém asi za deset dní začínají růst klasické houby, jako jsou hřiby, holubinky, ryzce, muchomůrky, pavučince. Co je ten rozhodující déšť většinou víme, ale až když houby začnou růst a my si řekneme zpětně, který déšť to byl,“ dodává s úsměvem.
Co přesně obnáší práce mykologa, jakou roli v růstu hub sehrává vítr, které neobvyklé druhy se u nás začínají vyskytovat a které naopak mizí? To se dozvíte v rozhovoru s mykologem Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Miroslavem Beranem, který si můžete poslechnout online.
Související
-
Deštivé léto přeje holubinkám, v lesích se objevily i vzácnější druhy
Voní jako pelargonie nebo jablkový kompot a přitom s nimi nemají nic společného. Řeč je o holubinkách. V lesích rostou desítky druhů. Letos je množství hub nadprůměrné.
-
Skoro každý den se vydává na cestu pojízdná výkupna hub. Lidem platí za hřiby, křemenáče i lišky
Ode vsi ke vsi, od města k městu, z Domažlicka až na Šumavu. Skoro každý den se vydává na cestu pojízdná výkupna hub. O houbaře nemá nouzi, chodí sem pravidelní dodavatelé.
-
Co uvařit z hub? Jihočeský hubník, hřibový nákyp, koláč i placky
Houby patří k létu. Vedle výživových hodnot je třeba ocenit jejich aroma a chuť. Každý druh nabízí svébytné odstíny, a tak lze připravit mnoho variací na jeden recept.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
