Hana Hosnedlová: Vlaštovky
Jako malí jsme s nastupujícím začátkem školního roku měli spojené dva ukazatele z přírody, které jsme vždy bedlivě sledovali. A to, když zčervenaly jeřabiny na stromech a na drátech elektrického vedení se začaly houfovat vlaštovky. Jako noty na drátěné osnově.
S vlaštovkami jsme vlastně prožívali celé jaro a léto. Přilétaly jako poslové jara a s neměnnou pravidelností si stavěly hnízdo na krytu žárovky na našem WC, umístěném v mezipatře vilky, kde jsme bydleli.
Sice jsme museli obden uklízet binec, který tihle ptáčkové v malé místnůstce nadělali, a občas se potýkat s různým hmyzem, který jim upadl, když krmili mladé, ale nikdy jsme ani nepomysleli na to, abychom jim tam zamezili přístup.
Naopak znovu a znovu jsme se těšili z jejich příletu, z jejich švitoření, z počtu hladových zobáčků v hnízdě...
Vždycky jsem obdivovala tyhle drobné černobílé ptáky, kteří připomínali rychle letící šipku, co všechno dokázali, než se přepravili k nám, aby se usídlili pod naší střechou. Přeletěli poušť, bez jediného zastavení přes moře, zdolali okolo 10 000 kilometrů dlouhou pouť, aby znovu a znovu neomylně našli náš dům a místečko pro ně připravené.
A to nemluvím o tom, kolik much a jiného nepříjemného hmyzu denně sezobali, aby nasytili sebe i své potomstvo v hnízdě. Jak jsem si kdysi kdesi přečetla, takový párek vlaštovek dokáže zdolat denně až sedmnáct set much a komárů.
Ale vlaštovky byly pro mne také symbolem volnosti a vždycky mi bylo trochu smutno, když odlétaly. Jako by s sebou odnášely bezstarostnost léta a možná i kousek našeho života s nimi...
Související
-
Hana Hosnedlová: Pavouci
Každý má ve svém osobním deníku stránku s názvem Co nesnáším, čeho se bojím. Já se bojím hlavně živočichů, tedy některých.
-
Hana Hosnedlová: Smysly
Nedávno jsme se s kamarádkami bavily o tom, který z našich smyslů bychom dokázaly oželet, kdybychom byly nuceny volit. Nejčastěji se na seznamu objevoval hmat a čich.
-
Hana Hosnedlová: Letokruhy
Před pár týdny jsem se vrátila z Kanady, ze setkání českých a slovenských trampů z celého světa, tentokrát poprvé pořádaném pod názvem Kanadské letokruhy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.