Hana Hosnedlová: Prázdniny

14. červen 2022

Toužebně očekávané prázdniny jsou už na dosah ruky a s nimi i plány, co všechno by se dalo během oněch letních týdnů prožít. Za mého dětství to byly především pionýrské tábory, které z větší části hradili zaměstnavatelé rodičů.

Tábory  na trvalých základnách měly ubytování v budovách, chatkách, stanech s podsadou, pro starší byly i tábory putovní. Vždycky ale záleželo na vedoucích, jaký program pro své táborníky připravili. Do určitého věku jsem se na tábory těšila – byla to změna, nové prostředí, noví kamarádi...

Přiznám se, že jsem ale tak trošku záviděla spolužákům, kteří na prázdniny jezdívali k babičkám a dědečkům na venkov. Já jezdila „jenom“ k tetě a svým čtyřem sestřenicím do Jindřichova Hradce, ale ani tam jsem se nenudila.

Chodily jsme za město, kde měli teta a strýček zahradu s dřevěnou chatkou, v níž jsme se stejně starou sestřenicí hrdinně přespávaly, chodily jsme plavat do Vajgaru, do „mlíčňáku“ na zmrzlinu nebo do kina, které promítalo jen v určité dny. 

Obdiv sklízeli spolužáci, kteří cestovali za příbuznými na Slovensko a přiváželi si kromě suvenýrů i zásobu slovenských slovíček, mezi kterými byly ceněné zejména nadávky.

Hotovou bombou pak byly výjezdy k moři - do Bulharska, Polska nebo východního Německa. Kdepak nějaká Amerika nebo Asie! 

Ale stejně mám takový neodbytný pocit, že jsme si ty prázdniny tenkrát užívali daleko víc a intenzivněji než dnešní kluci a holky, kteří berou pro nás tehdy nepředstavitelné možnosti skoro za samozřejmost... 

autor: Hana Hosnedlová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Hana Hosnedlová: Zip

    Vynálezů, které nám vstoupily do života tak samozřejmě, že si je dneska už ani neuvědomujeme, je celá řada. Dovolím si k těm převratným zařadit i jeden docela běžný...

  • Hana Hosnedlová: Vrbka

    Občas mám při cestování po světě pocit, že objevuji neobjevené – prostě věci, které místní už dávno nevnímají. Považují je za samozřejmé a naprosto nezajímavé.

  • Hana Hosnedlová: První lásky

    Miluju máj, měsíc plný zeleně, květů, vůní i nadějí. Kromě jiného je i měsícem lásky, začíná přeci polibkem pod rozkvetlou třešní...

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?