Hana Hosnedlová: Měsíc lásky
Máj je měsícem lásky. Malá vnučka mojí známé však květen povýšila na měsíc lásky ke všemu a ke všem!
Poprvé jsem si to uvědomila, když jsem potkala Naďu s malou Dorotkou, jak si vedly z útulku psa. No, psa, spíš to byl takový smeták na nožičkách s příšerně dlouhou ofinou a velkým předkusem spodních zubů. Mírně řečeno, byl ošklivý. A jak mi potvrdila Naďa, nejošklivější ze všech psů v útulku. Ale Dorotka si ho vybrala, protože prý i on potřebuje, aby ho měl někdo rád.
Při dalším setkání na cestičce mezi Vrbenskými rybníky nás zastihlo už smrákání. Najednou nám těsně nad hlavami něco proletělo a pak to žuchlo u paty stromu. Dorotka se tam hned rozběhla a hlásila, že je to „chudinka netopýrek“ a že je zraněný. Její babička sice odmítala se ho dotknout, ale stejně skončil v Dorotčině pokojíku v krabici. Ani nevím, jak to s ním tenkrát dopadlo.
Potřetí jsme se potkaly v parku. Seděly jsme na lavičce a kolem prošel neuvěřitelně špinavý a otrhaný člověk s vlasy jako chuchvalec koudele. Za ním se táhl šílený zápach. My s kamarádkou jsme si zacpaly nos a neubránily se odsuzující poznámce. Dorotka ale byla jiného mínění: „Chudák pán, nemá pořádný šaty, ani vanu, nikdo se o něj nestará...“
Než jsme ji stačily zadržet, rozběhla se za ním a vnucovala mu vlhčené ubrousky. Bezdomovec se po ní ohnal s peprnou nadávkou, ale Dorotčinu víru nezlomil. „Příště mu přinesu mejdlo,“ prohlásila rozhodně a my jí to už ani nevymlouvaly...
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka