Hana Hosnedlová: Byliny
Prázdniny byly pro kluky a holky odjakživa nejočekávanější část roku. V době mého mládí ke všem těm prázdninovým plánům a radovánkám patřil také sběr bylin.
Už na jaře jsme začínali sbíráním prvosenky, podbělu, těsně před prázdninami jsme trhali květ černého bezu. Mezi letní byliny patřila mateřídouška, řebříček, kopřiva, kontryhel, jitrocel, třezalka, slez, mochna husí, řeřicha, přeslička, některý rok i sedmikrásky nebo vlčí mák, občas i pampelišky... Hlavně ale heřmánek, květ lípy, hluchavky nebo divizny.
Dovedete si asi představit, kolik muselo být těch heboučkých lehounkých kvítků, aby to dalo alespoň dvě tři deka? Některé roky bylo na seznamu sbíraných léčivek také březové listí – to přibývalo v taškách nejrychleji.
Největším problémem – hlavně pro nás městské děti z bytů – bylo, kde tohle voňavé bohatství sušit. Noviny se sušícími se květy a listy byly všude – na skříních, na policích, a v místnostech, kam se moc nechodilo, i na zemi.
Na podzim se pak usušené byliny se nosily v papírových sáčcích do školy, která je odesílala do sběren. Snahu sběračů podporovaly mimo jiné i mezitřídní soutěže s cenami pro nejlepší – třeba takovým dvoudenním třídním výletem nebo novým vybavením do tělocvičny.
Tak mne jen tak letmo napadá – bylo by to přitažlivé i pro dnešní děti?
Související
-
Hana Hosnedlová: Slova
Už několikrát jsem v Rozhlasovém sloupku hovořila o tom, jak moc obdivuji češtinu, jaké neuvěřitelné kombinace a slovní hrátky náš rodný jazyk umožňuje.
-
Hana Hosnedlová: Oheň
Za nejúžasnější a zároveň nejkouzelnější vynález považuji oheň. Asi bychom nikdy neměli přestat být vděční Prometheovi za tenhle jedinečný dar lidstvu.
-
Hana Hosnedlová: Filmování
Kdo z nás někdy nezatoužil blýsknout se jako „herec“ alespoň na chvíli na filmovém plátně nebo televizní obrazovce. Ani řada mých kamarádů a známých svého času neodolala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
