Hamry, tedy kovárny na vodní pohon, vznikaly v Čechách od 14. století. Daly jméno řadě míst
Od pradávna využívali lidé hnací sílu vodního živlu pro svou práci. Voda poháněla mlýnská kola, ale hojně se jí využívalo také v hamrech. Hamernictví má v Čechách tradici již od 14. století a představovalo obrábění železa bucharem poháněným vodním kolem. Odtud také název puchýrny.
V jižních Čechách je známý Buškův hamr na Trhovosvinensku, který je památkově chráněný a přístupný i dnes. Vznikl nejprve jako menší hamernická dílna mlynáře Josefa Foissnera ve 30. letech 19. století a nebýt exekuce, možná by ani neměl své současné jméno.
Díky exekuci totiž kovárnu na vodní pohon roku 1840 získal Dominik Bušek, který se zde trvale usadil, dokončil obytnou část a předal ji i s řemeslem dalším generacím. Dělo se tak až do roku 1982, kdy objekt prodala Marie Bušková československému státu.
Jméno Hamr však na jihu Čech přejala do svého názvu více než desítka dalších míst. Za všechny vzpomeňme vesnici Hamr s tvrzí na Táborsku, samotu Hamr u Kratušína na Šumavě nebo Hamr, který se stal součástí města Hluboká nad Vltavou.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
V pazdernách se zpracovávaly technické rostliny. Dodnes je připomínají názvy samot, lesů či rybníků
U některých obcí v republice se nacházejí samoty s názvem Pazderna. Existují také ulice, lesy i rybníky, které mají pazdernu ve svých názvech. Co to vlastně pazderny byly?
-
U jihočeské vesnice Švihov se těžila ruda bohatá na stříbro. Těžba skončila kvůli nedostatku horníků
Švihov u Drslavic na Prachaticku je malá vesnička, která je v písemných pramenech poprvé zmiňována v roce 1503. Okolo poloviny 16. století bylo v okolí zřejmě rušno.
-
Ukrutný pán z Hamru u Veselí nad Lužnicí se spravedlnosti vyhýbal, ale nakonec byl odsouzen
Tvrz ve vsi Hamru u Veselí nad Lužnicí patří k nejcennějším památkám svého druhu. Z jejích dávných držitelů neblaze proslul zejména Leopold Jakub baron Gerard.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
