Guy de Maupassant: Jeden život. Myslela, že po svatbě bude žít život plný lásky, ale všechno je jinak

Román Jeden život je literární prvotinou francouzského spisovatele Guy de Maupassanta (1850-1893), vyšel poprvé v roce 1883. Za necelý rok bylo rozprodáno 25 tisíc výtisků knihy, byť bylo dílo na začátku zakázáno cenzurou. Lev Nikolajevič Tolstoj o něm prohlásil, že je to největší počin francouzské literatury hned po Bídnících.

Maupassantův Jeden život byl dvakrát zfilmován. Poprvé se ho v roce 1958 ujal režisér Alexandre Astruc, film se uváděl pod českým názvem Láska bez předsudků. Podruhé tutéž literární předlohu zpracoval režisér Stéphane Brizé v roce 2016, v Čechách se film promítal jako Příběh jednoho života.

Rozhlasová verze pochází z roku 2022. Román čte herečka Dana Černá.

Guy de Maupassant

Guy de Maupassant, celým jménem Henri René Albert Guy de Maupassant, se narodil v roce 1850 na francouzském zámku Miromesnil do šlechtické rodiny. Jeho rodiče se rozvedli a on pak žil s matkou v Normandii. Studoval v Paříži práva, jeho studium však přerušila prusko-francouzská válka, jíž se sám účastnil.

Guy de Maupassant|foto:Profimedia

U jeho literárních začátků stál spisovatel Gustave Flaubert, který se znal od dětství s jeho matkou. Ten ho také seznámil s dalšími spisovateli, například se Zolou nebo Turgeněvem. Po zhoršení finanční situace rodiny pracoval Maupassant od roku 1872 jako úředník na různých ministerstvech. Od roku 1882 se jako úspěšný autor mohl již zcela věnovat literatuře.

Svou literární kariéru zahájil v roce 1880 novelou Kulička, příběhem o mladé prostitutce, která za prusko-francouzské války na přání svých francouzských spoluobčanů vyhoví nabídce pruského důstojníka, za což je pak zostouzena.

V roce 1885 vyšel Maupassantův nejznámější román Miláček. Vypráví o bezcharakterním muži, který různými intrikami a zneužíváním žen stoupá po společenském žebříčku.

Za svoji poměrně krátkou literární kariéru, která trvala pouhých jedenáct let, napsal Guy de Maupassant přes 300 povídek, šest románů, tři divadelní hry a tři cestopisy.

Od konce 80. let 19. století se u něj začaly objevovat vleklé zdravotní potíže, trpěl migrénami, přechodnými poruchami zraku, depresemi, měl halucinace. Na začátku roku 1892 se pokusil o sebevraždu, v níž mu zabránil jeho sluha. Byl odvezen do ústavu pro choromyslné, kde v červenci 1893 zemřel.