Gustav Meyrink: Golem. Trojan, Brodský, Maciuchová i Kemr v klasice fantastické literatury
Fantaskní příběh plný snů, přeludů a vidin přenese do ulic židovského ghetta v době jeho asanace i do rudolfínské Prahy. V díle se mísí historie se současností konce 19. a začátku 20. století, fantazie se prolínají se skutečností, mystika s logikou.
Zřejmě nejznámější román německy píšícího autora, který žil na přelomu 19. a 20. století téměř dvacet let v Praze, vyšel knižně poprvé v roce 1915. Předtím, v letech 1913 a 1914, vycházel na pokračování v novinách Die weißen Blätter.
Golem Gustava Meyrinka je považován za klasiku fantastické literatury. Román není adaptací golemovského příběhu, ale spíše impresionistickým snem na pozadí tohoto příběhu.
Román byl přeložen do mnoha světových jazyků, v češtině se objevil na knižních pultech už v roce 1917 v překladu Bořivoje Prusíka. V rozhlasové adaptaci z roku 1993 účinkují Jiří Ornest, Ivan Trojan, Vlastimil Brodský, Hana Maciuchová, Josef Kemr a další.
Gustav Meyrink
Spisovatel a překladatel Gustav Meyrink (občanským jménem Gustav Meyer) se narodil v roce 1868 ve Vídni jako nemanželský syn barona Karla von Varnbüler a bavorské dvorní herečky Marie Meyerové. Dětství prožil v Mnichově, krátce žil i v Hamburku.
V roce 1884 se přestěhoval do Prahy, kde si otevřel bankovní dům. Praha ho okouzlila, svůj vřelý vztah k městu vyjádřil například v povídce Neviditelná Praha nebo v románu Golem.
Patřil ke skupině zakladatelů lóže U Modré hvězdy, která vznikla v roce 1891. Jejími členy byli například Julius Zeyer nebo Karel Weinfurter. Byl v kontaktu s mnoha českými, rakouskými a německými mystiky a okultisty.
V roce 1904 z Prahy kvůli problémům s policií (byl křivě obviněn z bankovního podvodu) odešel, žil pak na různých místech v Rakousku, Bavorsku a Švýcarsku, nakonec se usadil v bavorském Starnbergu. Zemřel 4. prosince 1932.
Gustav Meyrink je také autorem románů Zelená tvář (1916), Valpuržina noc (1917), Bílý dominikán (1921) nebo Anděl západního okna (1927), řady povídkových souborů a společně se svým přítelem, spisovatelem a novinářem Alexandrem Rodou Rodou napsal i čtyři divadelní hry.
Související
-
Jiří Šesták: Cesta jinam. Úsměvný příběh ze smutné doby, kdy byl do hraniční Šumavy vstup zakázán
Lékař Karel, epidemiolog „uklizený“ na hygieně, zdědí chalupu v zakázaném pásmu u Lipna. S manželkou, uvědomělou gymnaziální učitelkou, a dětmi se tam vypraví na prázdniny.
-
Viktorie Hanišová: Pozůstalost. Jak dopadne setkání, které Tomáš a Helenka naplánovali před 20 lety
Tomáš Borecký alias Thomas Borg, úspěšný herec, producent a dokumentarista, se po dvaceti letech života v Americe vrací do Prahy. Má se tu setkat s Helenkou…
-
Agatha Christie pojmenovala postavu podle jihočeské učitelky. O Československu se zmínila víckrát
Agatha Christie je nejvydávanější spisovatelka všech dob. Náměty hledala všude kolem sebe. Například díky práci zdravotní sestry se vyznala v lécích, a tím pádem i jedech.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
