Jiří Šesták: Cesta jinam. Úsměvný příběh ze smutné doby, kdy byl do hraniční Šumavy vstup zakázán
Lékař Karel, epidemiolog „uklizený“ za minulého režimu na krajské hygieně, zdědí chalupu v zakázaném pásmu na pravém břehu přehrady Lipno. S manželkou, uvědomělou gymnaziální učitelkou, a dvěma dětmi se tam vypraví na letní prázdniny.
Cesta jinam je příběh o ideovém nesouladu v rodině, o hledání sebe sama, naivním chalupaření na konci éry reálného socialismu i o krásách a kouzlu Šumavy, byť na začátku 80. let minulého století stále ještě zadrátované.
Úsměvná novela je literárním debutem jihočeského herce a pedagoga Jiřího Šestáka. Příběh odehrávající se za minulého režimu v blízkosti uzavřené státní hranice začal psát už před lety, ale naplno se mu mohl věnovat až při nucené izolaci v období covidové pandemie.
Karel se nehnutě díval na obrysy objevujících se hor, pak na Marka, který ho míjel se svým koněm bez povozu.
„Nikdy jsem netušil, že jsou tak blízko,“ ukázal Karel bradou na probouzející se alpské štíty.
„To je veliký omyl, pane doktore, jsou velmi, velmi daleko.“
„Nejde mi na rozum, že tady nedaleko teče Dunaj. Nějakých čtyřicet kilometrů. V Dunaji jsem se naučil plavat. Bylo mi šest. U příbuzných v Bratislavě. Jelo se tam pomalu celý den. Měl jsem vždycky pocit, že Dunaj je strašně daleko, snad až někde u moře, a on je přitom tamhle za tím kopcem. Ani nevíte, jak mě to všechno sere!“
Děj není na Šumavu umístěn náhodou, autorova rodina měla na Lipensku chatku, takže tam pravidelně jezdil už jako malý kluk. „Tehdy to byl svět téměř neobydlený, s mizejícími pozůstatky původního osídlení. I když rekreantů pozvolna přibývalo, části Šumavy byly liduprosté. Člověk se mohl vydávat na výpravy do nádherných lesů, ale také narážel na přítomnost neprostupné železné opony. Čas od času bylo slyšet od hranic střelbu, jako kluk jsem zaslechl různé příběhy, některé jsem sám zažil,“ vzpomíná.
A z těchto střípků podpořených autorovou fantazií vznikla kniha Cesta jinam, kterou v loňském roce vydalo nakladatelství KANT. Desetidílná četba na pokračování v autorské interpretaci byla natočena letos na podzim v plzeňském rozhlasovém studiu.
Interpretace vlastního literárního textu Jiřího Šestáka moc bavila. „Jako člověk s hereckou divadelní i rozhlasovou zkušeností zvládám techniku četby. Jako autor velmi dobře rozumím obsahu textu. Vím o každém slově, co znamená, proč v textu je, jakého sdělení – racionálního i emotivního – je nositelem. Znám kontext, nálady postav i prostředí… To je veliký náskok pro mne jako interpreta, kterým jsem se jako autor obdařil,“ vysvětluje.
Jiří Šesták
Jiří Šesták se narodil v roce 1956 v Českých Budějovicích, kam se také po studiu na Divadelní fakultě AMU vrátil. Bezmála čtyřicet let působil jako herec, umělecký šéf a v letech 2004 až 2014 jako ředitel v Jihočeském divadle.
Externě přednášel na Pedagogické a Teologické fakultě Jihočeské univerzity a také na DAMU. V roce 2002 založil se studenty Jihočeské univerzity Studentské universitní divadlo – SUD.
V roce 2010 vstoupil do komunální politiky v Českých Budějovicích, následně v roce 2012 také do té celostátní jako senátor.
Nyní je hercem a pedagogem na volné noze a věnuje se i literární tvorbě. Je autorem monografie o divadelním managementu s názvem Divadlo – kultura – podmínky (KANT 2012).
V roce 2021 mu stejné nakladatelství vydalo literární debut Cesta jinam a v těchto dnech vychází další novela ze Šumavy s názvem Divoká honba. Je to příběh ze začátku 50. let, kdy z pohraničí zmizela většina původního německy mluvícího obyvatelstva, stejně jako jejich domy a někdy i celé vesnice.
Související
-
Panenská příroda, ale dráty na dohled. Demokracie není samozřejmost, připomíná kniha Jiřího Šestáka
Covidová pauza mu dala prostor psát. To, co kdysi rozepsal, divadelník, politik a pedagog Jiří Šesták v roce 2021 dokončil. Teď už má v tisku pokračování knihy Cesta jinam.
-
Ve stínu mastodonta. Příběh panovačné ženy a jejího muže z předlistopadového Československa
O uličních výborech KSČ, nedostatkových mandarinkách, sametové revoluci a také vztahu dominantní ženy a jejího muže „podpantofláka vypráví ve své povídce Věra Nosková.
-
Agatha Christie pojmenovala postavu podle jihočeské učitelky. O Československu se zmínila víckrát
Agatha Christie je nejvydávanější spisovatelka všech dob. Náměty hledala všude kolem sebe. Například díky práci zdravotní sestry se vyznala v lécích, a tím pádem i jedech.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.