Eliška Novotná: Snadné
Valí se to na nás ze všech stran. „Je to snadné!“, „Zvládne to každý!“ „Bez námahy!“. Kdo by odolal, že? Jenomže: opravdu chceme všechno zvládnout snadno, bez úsilí, „levou zadní“?
V první chvíli asi řekneme: „No jasně, kdo by si nechtěl šetřit síly a nervy?“, ale v tu druhou, chvíli poté, to už za tak jednoznačné považovat budeme jen těžko.
Vždyť na co si vzpomínáme, o čem vyprávíme pořád dokola až do omrzení všech kolem nás? O tom, jak jsme se s tím prali, jak jsme překonávali překážky a nástrahy a jak to pak skvěle dopadlo.
I když to tak nebylo vždycky, pamatujeme si právě jen ty obtížné situace, těžké a nepříjemné, úskalí, nad kterými jsme zvítězili. Čím více jsme do toho museli dát, tím zajímavější naše vyprávění je.
Vždyť kdo by stál o holé konstatování „chtěl jsem to a dostal jsem to“? To usilování, ten příběh nás utváří, o ten jde. „Neměl jsi to snadný“, poklepeme kamarádovi na rameno. „A ty snad jo?“, opáčí. Jo, mít dobré kamarády, to není snadné.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka