Eliška Novotná: Obejít se
„Bez čeho se můžete v životě obejít?“ Takovou otázkou ukončila naše lektorka jazykovou lekci, ve které jsme se věnovali frázi „obejít se bez“. Odpovědět bylo těžké – co z toho, co v každodenním životě pořád potřebuji, mohu vlastně, když o tom tak uvažuji, postrádat?
Co dosud nezbytné mohu příště oželet, aniž bych to vnímala jako újmu?
Většinu z nás napadlo nějaké jídlo nebo nápoj, kamarád ale přihodil auto a zezadu se ozvalo „plnou knihovnu“ a na naše pohoršené otočení jsme zaslechli „když mám čtečku“. „Každodenní vaření“ licitovala sousedka po mé pravici a ta na druhé straně opatrně špitla „televizi od sousedů po ránu“.
Odcházela jsem s hlavou plnou otázek a někdy dost naivních odpovědí, jak to tak správně má při učení se být. Co mě ale navíc překvapilo, byla krása toho našeho jazyka – že jde vlastně o cestu, na které mohu volit co minout, kde spočinout a kde to vzít oklikou.
A i když ta obchůzka bývá mnohdy obtížná, zdlouhavá, nepohodlná a plná nástrah, vrátí nás zase na tu naši cestu zpátky. A s touto zkušeností se můžeme obejít bez mnohého, a dokonce i zjistit, že je to fajn!
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
