Eliška Novotná: Sirény
Každou první středu v měsíci se v poledne spouští sirény. Jsme na to zvyklí, víme, že se jedná o jejich zkoušku a nemáme tu chvilku spojenou s žádným nebezpečím.
Prostě jen takové ujištění „jsme připraveni, kdyby něco“, ale „co“ se nás jaksi netýká. Také jsme s pochopením respektovali, že sirény na nějakou dobu zmlkly, aby neděsily ty, kteří k nám uprchli z války a jejichž „to“ bylo živé a strašné.
Jenomže: jak se tak teď pohybuji ve městě svého dětství, dostaly pro mne sirény ještě jeden význam. Význam neměnnosti.
Když se jednu tu nedávnou středu rozhoukaly a já byla zrovna blízko domu, kde bydlívala moje babička, pohlédla jsem bezděčně vzhůru, protože na střeše bývala siréna, co pamatuji. A ona je tam pořád!
Potěšilo mě to, jako všechno, co si zachovává funkčnost dlouhá léta, v tomto případě dokonce desetiletí – i když se do facebookové skupiny fanoušků „přátelé zkoušky sirén“ (ano, taková opravdu existuje!) asi nepřidám!
Související
-
Eliška Novotná: Snadné
Valí se to na nás ze všech stran. „Je to snadné!“, „Zvládne to každý!“ „Bez námahy!“. Kdo by odolal, že? Jenomže: opravdu chceme všechno zvládnout snadno, bez úsilí?
-
Eliška Novotná: Velké peníze
Jistě se vám to také stává – máte v peněžence bankovku vysoké hodnoty, tisícovku nebo ještě lépe dvoutisícovku, a když s ní platíte, nikdo ji nechce.
-
Eliška Novotná: Pozadí
Najednou je plné město mladých dívek a žen, které neskrývají svá pozadí pod volnými halenami jako jejich maminky, babičky či dokonce i o pár let starší sestry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
