Eliška Novotná: Kniha do ruky

29. březen 2022

Rozhlasový sloupek

S koncem igelitových tašek zadarmo se rozmohl nešvar nezabalení nákupu vůbec. A to tedy, jak jsem na světě dlouho, nepamatuji.

Na zabalení zboží se používal papír – voskovaný, potištěný, bělený či nebělený – nebo papírové sáčky, a na něco také celofán.

Jo, děti, to byla ta dávná doba předmikrotenová, kdy se tekuté kupovalo do vratných lahví nebo do přinesených nádob: pivo do džbánku a mléko do bandasky. To byly ty chudé poválečné časy, k jejichž způsobům se nyní v nadbytku vracíme.

Že by ale kdy přede mne položili koupený svetřík na pult „jen tak“ a tím se mnou skončili? Ani náhodou. To až teď.

Jsem nepřítel obalů, nesnáším plýtvání a zuřím, když je obtížně doma sundávám jeden po druhém a třetím, než se dostanu „dovnitř“. Ctím ale kulturu prodeje a nejsem ochotná tolerovat její devalvaci.

Vrcholem arogance se pro mne stala „kniha do ruky“ – to si koupíte knížku, třeba tak za obvyklé tři stovky – a nic. Žádné zabalení, žádný sáček, a není to módní knihkupectví „bez obalu“, žádné takové neznám. Hanba jim.

autor: Eliška Novotná | zdroj: Český rozhlas