Eliška Novotná: Kniha do ruky
S koncem igelitových tašek zadarmo se rozmohl nešvar nezabalení nákupu vůbec. A to tedy, jak jsem na světě dlouho, nepamatuji.
Na zabalení zboží se používal papír – voskovaný, potištěný, bělený či nebělený – nebo papírové sáčky, a na něco také celofán.
Jo, děti, to byla ta dávná doba předmikrotenová, kdy se tekuté kupovalo do vratných lahví nebo do přinesených nádob: pivo do džbánku a mléko do bandasky. To byly ty chudé poválečné časy, k jejichž způsobům se nyní v nadbytku vracíme.
Že by ale kdy přede mne položili koupený svetřík na pult „jen tak“ a tím se mnou skončili? Ani náhodou. To až teď.
Jsem nepřítel obalů, nesnáším plýtvání a zuřím, když je obtížně doma sundávám jeden po druhém a třetím, než se dostanu „dovnitř“. Ctím ale kulturu prodeje a nejsem ochotná tolerovat její devalvaci.
Vrcholem arogance se pro mne stala „kniha do ruky“ – to si koupíte knížku, třeba tak za obvyklé tři stovky – a nic. Žádné zabalení, žádný sáček, a není to módní knihkupectví „bez obalu“, žádné takové neznám. Hanba jim.
Související
-
Eliška Novotná: Poezie
Kdy jsem naposledy četla nějakou báseň? No, občas ji očima přelétnu, když na ni narazím, ale většinou mně nic neříká a někdy si i pomyslím, že je to úplná slátanina.
-
Eliška Novotná: Blázni
Co pamatuji, vždycky to tak bylo: občas jsme potkávali lidi, kteří si za chůze povídali sami pro sebe, někteří i dost hlasitě, a někteří při tom i výrazně gestikulovali.
-
Eliška Novotná: Dobré sušenky
Když jsme se chystali navštívit naši nemocnou kamarádku, zeptali jsme se jejího bratra, co jí můžeme přinést. V krátkém výčtu se objevila také položka „dobré sušenky“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
