Dva cestovatelé se vydali ve stopách Hanzelky a Zikmunda a pořídili i stejné fotografie na stejných místech

„Konceptem bylo objet asijskou cestu pánů Hanzelky a Zikmunda a jako dárek ke stým narozeninám panu Zikmundovi přivézt soubor sta původních fotografií a ze stejné kompozice vyfocených sto nových fotografií. To se nám povedlo,“ říká Tomáš Vaňourek.

Trasa vedla přes 32 zemí a byla dlouhá 129 126 kilometrů. Hanzelka se Zikmundem strávili na cestě 2031 dnů, Tomáš Vaňourek s Lukášem Sochou 262 dnů. Nejeli totiž Tatrou jako jejich předchůdci.

„Bohužel se ukázalo, že hlavním aspektem cestování jsou dnes peníze a cesta autem by se nám hodně prodražila. Byla by delší a znamenala víc nákladů na ubytování a stravu a hlavně na pohonné hmoty a auto samotné, takže jsme museli jít tou nejlevnější cestou, což jsou kupodivu přelety letadlem,“ vysvětluje Tomáš Vaňourek.

Po cestě Lukáš Socha s Tomášem Vaňourkem pořizovali stejné fotografie jako jejich předchůdci, ze stejné kompozice, na stejném místě.

„Někdy jsme někam přijeli a mysleli si, že to místo vůbec nemůžeme najít, třeba uprostřed japonského města, kde pánové Zikmund s Hanzelkou náhodou zastavili a náhodou zmáčkli spoušť. Pak jsme se ale bavili s místními a ti to hned poznali. Tak jsme měli fotku, o které jsem si myslel, že ji nezvládneme udělat, hotovou za pět minut. Pak ale byla místa, která jsme hledali tři dny,“ vypráví Tomáš Vaňourek.

Fotografování byl přizpůsobený i jejich denní režim. „Pro fotografa je zásadní ranní světlo, takže jsme většinou vstávali před úsvitem, abychom se dostali na místo, kde chceme fotit. Pak jsme se snažili přesunout na nějaké jiné místo, abychom stihli večerní světlo, a když slunce zapadlo, tak jsme se věnovali plánování další cesty,“ popisuje Tomáš Vaňourek.

Čtěte také

Krize přišla. Vandráci Pavel Liška a Jan Révai se v Guatemale rozdělili kvůli sporu o snídani

Během výpravy nakonec napsali i knihu. „Je to opravdový cestopis, unikátní tím, že vznikl za 262 dnů na cestě. Když jsme přijeli domů, už jsme nic nedopisovali. Není to Zikmundovi a Hanzelkovi, ale je to jejich cesta očima dvou obyčejných kluků,“ říká Tomáš Vaňourek.

Knihu společně s Lukášem Sochou složili z deníkových zápisků a pojednání o daných zemích v kontrastu s informacemi, které jsme měli od Hanzelky a Zikmunda. „Chtěli jsme, aby čtenář měl možnost vidět, jak se svět reálně vyvíjí,“ dodává.

Po návratu bylo cestovatelům odměnou osobní setkání s Miroslavem Zikmundem. „To bylo naprosto neuvěřitelné. Řekl, že nás poznává, protože nás celou dobu sledoval prostřednictvím stránek novin a přátel na sociálních sítích. My jsme byli jen rádi, že jsme to nevěděli během té cesty, protože ten kámen na zádech by byl mnohem těžší,“ uzavírá s úsměvem Tomáš Vaňourek.