Fotografka boří mýty o Indii, i když přiznává, že ne každému se v této zemi bude líbit

19. červenec 2018

V létě žije v jihočeské Blatné a v zimě v Indii. Fotografka Kamila Berndorffová si tuto vzdálenou zemi zamilovala. Nyní v českobudějovické kavárně v Kněžské ulici vystavuje snímky, které tam pořídila.

Poprvé jela Kamila Berndorffová do Indie před dvaceti lety. „Byla to taková náhoda, strávila jsem tam měsíc s kamarádkou a vlastně jsem nevěděla, co tam hledám. Nakonec jsem přišla na to, že mě nejvíc zajímá zdejší život. Nikdy jsem nefotila krajinu, ale spíš lidi, zajímala mě kultura, začala jsem o Indii psát a od té doby tam jezdím každou zimu,“ vypráví.

Země je podle ní obrovská, nesmírně rozmanitá a zajímavá. „Pořád tam nacházím něco nového. I když jsem projela hodně zemí světa, nejradši se vracím do Indie. To je asi láska na celý život. Znám samozřejmě negativa, vím, že je tam spousta problémů, ale já se tam prostě cítím jako doma,“ říká.

Když pak tráví čas v Čechách, naráží prý na mnoho předsudků. „My vidíme Indii, hlavně postavení indických žen, poněkud jinak, než to ve skutečnosti je. Proto také pořádám přednášky a hovořím o tom. Pokoušela jsem se dostat téma předsudků i do výstavy, kterou právě mám v Českých Budějovicích,“ vysvětluje fotografka.

Indické ženy nemají úplnou svobodu, ale manželé je neopouští

Přemluvit Indy k pózování není složité. „Oni se moc rádi fotografují a já toho samozřejmě využívám, a to i v tomto projektu Číši svět. Je to taková série fotografií inspirovaná tvorbou Edy Kriseové, spisovatelky, se kterou se kamarádím. Dala svolení, abych použila název její knihy, která s mým souborem fotografií tak nějak hraje v tom smyslu, že boří některé mýty a předsudky naší společnosti vůči Indii,“ dodává Kamila Berndorffová.

Kamila Berndorffová v Indii

Indii podle ní nejčastěji vnímáme jako zemi upřednostňující muže. „To je sice pravda, ale indická žena pořád má svá práva. Její život se samozřejmě nedá srovnávat s ženou evropskou, protože nikdy nemá úplnou svobodu, na druhou stanu má své jisté. Pokud rodí děti, manžel ji neopouští. To my si neumíme představit, my bychom takhle žít nemohli, ale já si někdy v té Indii říkám, co je vlastně lepší,“ komentuje.

Indické ženy jsou navíc nádherné a velmi upravené. „Když jsem tam byla poprvé, jela jsem s kamarádkou vlakem a měly jsme na sobě džíny a batikované tričko, sportovní a pohodlné oblečení. Muži, kteří jeli s námi, se nás na závěr zeptali, jestli by nám mohli věnovat nějaké peníze, protože si potřebujeme koupit něco hezkého na sebe,“ vzpomíná Kamila Berndorffová.

První počítač viděla v Indii

Tehdy si pořídila první zdobené indické pandžábí, tedy kalhoty doplněné delšími šaty s rozparkem a šálem. „Teď si jich pokaždé přivezu několik a pak je nosím na různých vernisážích a přednáškách. Mám jich kolem čtyřiceti,“ dodává s úsměvem.

Už nešlo o omrzliny, ale o to, jestli přežiju. Na Mount Everestu zažil kritické chvíle

Ivo Grabmüller zdolal nejvyšší vrcholy všech kontinentů

Trasu Prachatice – Mount Everest zdolal v květnu sportovec Ivo Grabmüller. Završil tak dobývání takzvané Koruny planety neboli sedmi nejvyšších vrcholů sedmi kontinentů. Je teprve pátým Čechem, který to dokázal.

Kamila Berndorffová vyvrací i domněnky o technické zaostalosti Indie. „První počítač, který jsem viděla, jsem viděla v Indii na nádraží na pokladnách. Tam je měli daleko dřív než na našich nádražích. Celá Indie je vlastně jiná, než si Evropan asi představuje,“ říká.

Zároveň ale přiznává, že ne každému se bude v Indii líbit. „Například proto, že Indové jsou nesmírně čistotní na své tělo, ale vůbec nejsou čistotní na své prostředí. Opravdu málokterý Ind smrdí potem, což se o našich mužích říct nedá, ale prostředí kolem je hodně špinavé. To je třeba negativum, ta špína ulicích,“ doplňuje.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.