Kokpit airbusu je kancelář s nejkrásnějším výhledem, říká pilot, který létá pro kazašské aerolinky

17. květen 2018

Od 17 let létal na větroních a motorových letadlech na letišti v Hosíně u Českých Budějovic, později tam také pracoval jako správce. Teď je Aleš Tondl dopravním pilotem a kapitánem airbusu.

K letadlům ho to táhlo od dětství. „Stavěl jsem modely, vystřihoval fotografie z časopisu ABC, hltal literaturu o letcích. V 17 letech jsem se přihlásil do Aeroklubu České Budějovice, kde jsem aktivně létal, a postupně jsem si doplňoval kvalifikaci k tomu, abych mohl začít kariéru dopravního pilota,“ vzpomíná.

To se mu splnilo v roce 2006. „Měl jsem štěstí, protože České aerolinie zrovna expandovaly a nabíraly větší množství pilotů, takže jsem se chopil příležitosti,“ dodává.

Šest týdnů v práci v Kazachstánu, pak tři týdny doma

V posledních šesti letech Aleš Tondl pracuje u kazašského národního dopravce Air Astana jako kapitán letadla. „Létáme do Číny, indického Dillí, zajímavou destinací je Dubaj, dále Kyjev, Istanbul, Moskva, Petrohrad, také vnitrostátní linky, protože Kazachstán je velká země a přeletět ho trvá tři hodiny,“ vyjmenovává.

Jeho nejkratší pracovní let trvá 30 minut, z Almaty v Kazachstánu do Biškeku v Kyrgyzstánu. Nejdelší lety, které musí jako pilot zvládnout, jsou do Istanbulu nebo Pekingu a zaberou zhruba šest hodin.

„Šest týdnů jsem v pracovním režimu v Kazachstánu a pak mám tři týdny volno. V rámci těch šesti týdnů zpravidla létám šest dní a pak následuje jeden den volna,“ upřesňuje Aleš Tondl.

Pilot Aleš Tondl

Jako kapitán pilotuje Airbus 320 nebo jeho prodlouženou verzi 321. „Kokpit je plný různých displejů, ovladačů, přepínačů, světýlek, tlačítek. Jsou tam celkem čtyři sedadla, dvě komfortní pro piloty a pak dvě sklápěcí, která slouží například při přezkušování pilotů pro zkoušejícího,“ popisuje.

Asi nikdo nemá v práci takový výhled jako on. „Je to kancelář s nejkrásnějším výhledem. Kabina je víceméně celá prosklená, takže vidíme skvěle dopředu i do stran,“ říká.

Na zemi většinou letadla stojí poměrně krátkou dobu. Podle Aleše Tondla jsou to řádově desítky minut. „Během té doby se dělá předletová kontrola, kterou mají na starosti inženýři a mechanici, doplní se palivo, zároveň se uklízí a bezpečnostní služba projde se celý letoun a zkontroluje všechny úložné prostory. Poté přichází posádka, stevardi a piloti, kteří musí před každým letem absolvovat základní lékařskou prohlídku, a připraví se na samotný let,“ prozrazuje.

Přes hory a nebezpečné země do Dillí létá nerad

Nejnáročnější jsou pro něj okamžiky, když se letadlo pohybuje na zemi a blízko země. „Když už letadlo letí, tak je relativně v bezpečí. Nejkritičtější fáze je vzlet a stoupání a potom přiblížení a klesání,“ připomíná Aleš Tondl.

Piloti proto mají raději letiště s delší a širší ranvejí, ale roli hraje hlavně hustota provozu a systém řízení. „Například nemáme moc rádi indické Dillí. Let je poměrně náročný, přelétávají se vysoké hory a území Afghánistánu a Pákistánu, kde není úplně bezpečné nouzově přistávat, a na samotném letišti v Dillí je velice hustý provoz a v létě tam bývají bouřky,“ líčí.

Počasí samozřejmě práci pilotů velmi ovlivňuje. „V létě hrozí bouřky, které přináší nebezpečné jevy jako kroupy, blesky, silné turbulence, v zimě nám zase práci komplikuje námraza. Může se také objevit silný boční vítr. Musíme o všem vždy vědět dopředu a být připraveni,“ komentuje Aleš Tondl.

Lidé cestují zbytečně draze. Jděte na to jinak, říká žena, která sedmkrát obletěla svět

Cestování

Cestovat se dá i za pár „šupů“. Důkazem toho je Hana Machalová, která sedmkrát obletěla zeměkouli a je propagátorkou takzvaného chytrého cestování. Myslí si, že lidé dnes mají možnosti jako dosud nikdy.

Nevyzpytatelní jsou ale i samotní cestující, u některého se například mohou objevit zdravotní potíže. „Je statisticky dokázáno, že v 90 procentech případů je vždycky na palubě lékař mezi cestujícími. V první řadě se tedy ptáme, jestli tam není lékař, to je skutečně běžná praxe. Dále mají stevardi speciální zdravotnické školení, jsou k dispozici dvě profesionální lékárny a přes satelitní telefon se můžeme spojit se speciálním zdravotním centrem, které je schopné komunikovat ve všech světových jazycích, a požádat případně o odbornou radu. Pokud je situace vážná, musíme přistát na nejbližším letišti,“ vypráví Aleš Tondl.

A zažil někdy opravdovou krizi? „Vyloženě krizovou situaci díkybohu ne, ale vzpomínám si na jeden z mých prvních letů. Přibližovali jsme se v létě k ruzyňskému letišti a zasáhl nás blesk. V tom okamžiku zhasly přístroje a začalo to signalizovat závažnou závadu na jednom z motorů. Naštěstí to byla jenom klamná signalizace, systémy se zase obnovily a normálně jsme přistáli,“ odpovídá.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.