Kokpit airbusu je kancelář s nejkrásnějším výhledem, říká pilot, který létá pro kazašské aerolinky

K letadlům ho to táhlo od dětství. „Stavěl jsem modely, vystřihoval fotografie z časopisu ABC, hltal literaturu o letcích. V 17 letech jsem se přihlásil do Aeroklubu České Budějovice, kde jsem aktivně létal, a postupně jsem si doplňoval kvalifikaci k tomu, abych mohl začít kariéru dopravního pilota,“ vzpomíná.

To se mu splnilo v roce 2006. „Měl jsem štěstí, protože České aerolinie zrovna expandovaly a nabíraly větší množství pilotů, takže jsem se chopil příležitosti,“ dodává.

Šest týdnů v práci v Kazachstánu, pak tři týdny doma

V posledních šesti letech Aleš Tondl pracuje u kazašského národního dopravce Air Astana jako kapitán letadla. „Létáme do Číny, indického Dillí, zajímavou destinací je Dubaj, dále Kyjev, Istanbul, Moskva, Petrohrad, také vnitrostátní linky, protože Kazachstán je velká země a přeletět ho trvá tři hodiny,“ vyjmenovává.

Jeho nejkratší pracovní let trvá 30 minut, z Almaty v Kazachstánu do Biškeku v Kyrgyzstánu. Nejdelší lety, které musí jako pilot zvládnout, jsou do Istanbulu nebo Pekingu a zaberou zhruba šest hodin.

„Šest týdnů jsem v pracovním režimu v Kazachstánu a pak mám tři týdny volno. V rámci těch šesti týdnů zpravidla létám šest dní a pak následuje jeden den volna,“ upřesňuje Aleš Tondl.

Jihočech Aleš Tondl pracuje jako dopravní pilot pro Air Astana. S cestujícími míří do Číny, indického Dillí, Dubaje, Kyjeva, Istanbulu, Moskvy nebo Petrohradu|foto: Andrea Zahradníková

Jako kapitán pilotuje Airbus 320 nebo jeho prodlouženou verzi 321. „Kokpit je plný různých displejů, ovladačů, přepínačů, světýlek, tlačítek. Jsou tam celkem čtyři sedadla, dvě komfortní pro piloty a pak dvě sklápěcí, která slouží například při přezkušování pilotů pro zkoušejícího,“ popisuje.

Asi nikdo nemá v práci takový výhled jako on. „Je to kancelář s nejkrásnějším výhledem. Kabina je víceméně celá prosklená, takže vidíme skvěle dopředu i do stran,“ říká.

Na zemi většinou letadla stojí poměrně krátkou dobu. Podle Aleše Tondla jsou to řádově desítky minut. „Během té doby se dělá předletová kontrola, kterou mají na starosti inženýři a mechanici, doplní se palivo, zároveň se uklízí a bezpečnostní služba projde se celý letoun a zkontroluje všechny úložné prostory. Poté přichází posádka, stevardi a piloti, kteří musí před každým letem absolvovat základní lékařskou prohlídku, a připraví se na samotný let,“ prozrazuje.

Přes hory a nebezpečné země do Dillí létá nerad

Nejnáročnější jsou pro něj okamžiky, když se letadlo pohybuje na zemi a blízko země. „Když už letadlo letí, tak je relativně v bezpečí. Nejkritičtější fáze je vzlet a stoupání a potom přiblížení a klesání,“ připomíná Aleš Tondl.

Piloti proto mají raději letiště s delší a širší ranvejí, ale roli hraje hlavně hustota provozu a systém řízení. „Například nemáme moc rádi indické Dillí. Let je poměrně náročný, přelétávají se vysoké hory a území Afghánistánu a Pákistánu, kde není úplně bezpečné nouzově přistávat, a na samotném letišti v Dillí je velice hustý provoz a v létě tam bývají bouřky,“ líčí.

Počasí samozřejmě práci pilotů velmi ovlivňuje. „V létě hrozí bouřky, které přináší nebezpečné jevy jako kroupy, blesky, silné turbulence, v zimě nám zase práci komplikuje námraza. Může se také objevit silný boční vítr. Musíme o všem vždy vědět dopředu a být připraveni,“ komentuje Aleš Tondl.

Lidé cestují zbytečně draze. Jděte na to jinak, říká žena, která sedmkrát obletěla svět

• Upravit
• Smazat

Cestovat se dá i za pár „šupů“. Důkazem toho je Hana Machalová, která sedmkrát obletěla zeměkouli a je propagátorkou takzvaného chytrého cestování. Myslí si, že lidé dnes mají možnosti jako dosud nikdy.

Nevyzpytatelní jsou ale i samotní cestující, u některého se například mohou objevit zdravotní potíže. „Je statisticky dokázáno, že v 90 procentech případů je vždycky na palubě lékař mezi cestujícími. V první řadě se tedy ptáme, jestli tam není lékař, to je skutečně běžná praxe. Dále mají stevardi speciální zdravotnické školení, jsou k dispozici dvě profesionální lékárny a přes satelitní telefon se můžeme spojit se speciálním zdravotním centrem, které je schopné komunikovat ve všech světových jazycích, a požádat případně o odbornou radu. Pokud je situace vážná, musíme přistát na nejbližším letišti,“ vypráví Aleš Tondl.

A zažil někdy opravdovou krizi? „Vyloženě krizovou situaci díkybohu ne, ale vzpomínám si na jeden z mých prvních letů. Přibližovali jsme se v létě k ruzyňskému letišti a zasáhl nás blesk. V tom okamžiku zhasly přístroje a začalo to signalizovat závažnou závadu na jednom z motorů. Naštěstí to byla jenom klamná signalizace, systémy se zase obnovily a normálně jsme přistáli,“ odpovídá.