V roce 1891 se přestalo plavit dříví ze šumavského Schwarzenberského kanálu do Vídně. Lesníky tehdy napadlo, že by místo toho dřevo mohli plavit po Vltavě až do Prahy.
A tak o pět let později řeku s kanálem u Nové Pece na Šumavě propojil takzvaný Želnavský smyk. Vojenské lesy a statky, kterým patří většina pozemků v trase vodního smyku, se teď rozhodly větší část této památky obnovit.
V místě zvaném Klápa se odděluje Želnavský smyk od Schwarzenberského kanálu. „Želnavský smyk umožnil přežití Schwarzenberského plavebního kanálu i poté, co skončila vídeňská plavba, to znamená plavení palivového dříví pro naše císařské město,“ říká plavební ředitel Hynek Hladík, který se zabývá oživením kanálu.
Význam Želnavského smyku ještě posílil v závěru 19. století, kdy se do Želnavy, dnešní stanice Nová Pec, dostala železnice. „Byla prodloužena takzvaná kájovská železnice, to znamená, že z Kájova vedla až sem do Želnavy, a tím pádem bylo možné dříví vytěžené na Šumavě plavit dolů k železnici a potom transportovat dál,“ dodává Hynek Hladík.
Ten také ukazuje historickou lesnickou mapu revíru Plechý z roku 1922. „Je tady pro mě zajímavá trasa plavebního kanálu a dolů vede Želnavský smyk, který pak takovým obloukem jde na sklad pod tehdejším nádražím Želnava,“ komentuje.
Se zatopením původního překladiště vodní nádrží Lipno vznikl nový sklad dřeva nad Novou Pecí. K němu se poslední dřevo plavilo v roce 1961.
Obnovy se teď dočká větší část původní trasy Želnavského smyku. „Délka se dá definovat zhruba od lokality Klápa, kde navazuje Želnavský smyk na Schwarzenberský kanál, až po naší lesní školku v Nové Peci,“ upřesňuje ředitel divize Vojenských lesů a statků Horní Planá Petr Král.
Zahájení devatenácté novodobé plavební sezony sledovali o víkendu na Jeleních Vrších návštěvníci Šumavy z Čech, Německa i Rakouska. Poprvé v letošním roce plulo Schwarzenberským kanálem dříví.
Obnova Želnavského smyku je součástí rozsáhlého česko-rakouského projektu za více než 88 miliónů korun. Větší část nákladů pokryje dotační program INTERREG V-A.
Nejdražší bude kamenná výplň, která na některých místech původní trasy vodního díla chybí. „Jedná se o původní místní kámen, je to žula specifická svou barvou a hrubozrnností, takže i k tomu jsme povinni přihlédnout, jsme pod bedlivým dohledem památkové péče,“ doplňuje Petr Král.
Želnavský smyk bude podle něj kompletně opravený v červnu roku 2021.
Nejen Vltava, ale i Nežárka sloužila v minulosti k plavení dřeva. Byly to dvě nejdelší splavněné trasy v Rakousko- Uhersku. Cesta ze Stráže nad Nežárkou do Prahy tr...
V centru Českých Budějovic, v místech, kde se říká U Zelené ratolesti, byl výchozí bod koněspřežné dráhy, která se táhla až do Lince. Stály tu proto stáje pro koně ...
