Buquoyové nechtěli na hradě v Nových Hradech bydlet, a tak tu postavili ještě zámek

Nádvoří hradu v Nových Hradech
Nádvoří hradu v Nových Hradech

Dobu prvních Vítkovců pamatují nejstarší části hradu v Nových Hradech. Páni z Růže ho totiž postavili kolem 1250. Hrad vznikl na vitorazské stezce, zemské obchodní cestě, a původně plnil především strážní funkci.

V současné době jsou uvnitř hradu dvě expozice, které se ale už nevěnují úplným počátkům a vítkovské době. Připomínají historii rodu Buquoyů, který získal Nové Hrady těsně před Bílou horou, tedy v roce 1619.

Zasloužil se o to válečník Karel Bonaventrura Buquoy. „V létě 1619 přitáhl s ohromnou přesilou k Novým Hradům, kde byla stavovská posádka. Posádka se po velmi krátké době vzdala za volný odchod z hradu a Buquoy obdržel Nové Hrady jako náhradu za válečné výdaje, neboť velkou část vojska financoval ze svého. Později byl velitelem císařských vojsk na Bílé hoře,“ říká kastelán hradu Jan Smolík.

Panství patřilo rodu až do roku 1945, kdy byl Buquoyům veškerý majetek znárodněn na základě dekretů prezidenta Beneše.

Jan Smolík ale připomíná, že Buquoyové nechtěli na hradě už od počátku bydlet. „Už dávno nevyhovoval požadavkům na komfort šlechtického bydlení, a tak si na náměstí postavili městský palác, takzvanou rezidenci, která stojí dodnes. Ta také časem přestala odpovídat požadavkům hlavně na reprezentaci, a tak byl ještě na začátku 19. století postaven pozdně klasicistní zámek, kde šlechtičtí majitelé žili až do roku 1945,“ vysvětluje.

Po jejich ženách je pojmenovaný park a prales

Nové Hrady jsou často spojovány se dvěma ženskými jmény – Terezie a Žofie. Je tu Terčino údolí a Žofínský prales. Obě ženy patřily právě k rodu Buquoyů.

„Terezie Buquoyová, rozená Paarová, byla manželkou Jana Nepomuka Buquoye a založila krajinářský park, v té době to byla módní záležitost. Dědic panství, její synovec potom po smrti své tety park pojmenoval na její počest Terčino údolí,“ říká Jan Smolík.

Portrét Žofie Buquoyové na hradě v Nových Hradech

Po Žofii Buquoyové zase nese jméno Žofínský prales, nejstarší přírodní rezervace na územní Čech. „Založil ho v roce 1838 její tchán Jiří František August Buquoy a pojmenoval ho manžel Žofie, Jiří Jan Jindřich Buquoy,“ doplňuje kastelán.

Jak dámy vypadaly, dnes můžete zjistit při prohlídce hradu v Nových Hradech, obě tu mají své portréty. Expozice na hradě byla nově uspořádána v roce 2000 a tvoří ji z velké části mobiliář z nového buquoyského zámku.

Jedinou autentickou místností je hradní archiv, kam Buquoyové ukládali písemnosti a zároveň tu měli jakousi síň slávy s nejcennějšími rodovými památkami. „Zatímco archiv byl přestěhován do dnešního archivu v Třeboni, některé rodové památky tu zůstaly. Dominantou je zlacená zbroj, kterou údajně získal Karel Bonaventura Buquoy od císaře za vítězství na Bílé hoře,“ ukazuje Jan Smolík.

Další exponát pak připomíná poslední boj tohoto válečníka. „Je to jeho zkrvavená košile. Poté, co potlačil stavovské povstání, odjel válčit do Uher a tam padl, dá se říct, hrdinskou smrtí,“ upřesňuje kastelán.

Unikátní malby na stěnách jsou zase vidět. Zámek Mitrowicz v Kolodějích po mnoha letech ožil

Roman Lavička z Národního památkového ústavu a Veronika Palčisková ze společnosti Mitrowicz u jedné z nástěnných maleb

Po dlouhé rekonstrukci se v roce 2016 otevřel veřejnosti zámek v Kolodějích nad Lužnicí. Loni se navíc dostal do finále soutěže DestinaCZe v kategorii Fénix, která oceňuje podařené obnovy památek.

„Vyrazil z tábora obhlížet situaci a uviděl, že oddíl, který měl zásobovat jeho vojáky, byl napaden Maďary. Vyrazil jim na pomoc, asi trochu neuváženě, protože záhy se ocitl sám obklopen těmi maďarskými vojáky. Srazili ho kopím z koně a nakonec doslova rozstříleli ze svých jezdeckých pistolí,“ vypráví Jan Smolík.

Hrad v Nových Hradech je pro návštěvníky otevřen při běžných prohlídkách, ale kastelán zve také na Hradozámeckou noc, která se uskuteční poslední srpnovou sobotu. Program už od dopoledne nabídne šermířská vystoupení, speciální dětské prohlídky, hrané prohlídky hradu a také ochutnávku vín nebo vinných moštů.

Prohlídku hradu v Nových Hradech se samotným kastelánem zprostředkoval magazín Vltavín. Dále nabízí dobovou reportáž Jaroslava Klímy z přelomu tisíciletí o Žofínském pralese a další díl z rozhlasového cyklu tří cestovatelů Vladimíra Kováříka, Miloslava Malého a Milana Navrátila z roku 1970, kteří se tentokrát vydávají do Pacova, Kamenice nad Lipou a Počátek.

Spustit audio

Související