Jak uhlídat středověký hrad? Strážní na Pořešíně k tomu využívali husy
Kousek od kaplického nádraží leží hrad Pořešín. Zdejší panství vždy patřilo českých králům, ale v roce 1434 nechali Rožmberkové sídlo zbořit. Zřícenina je dnes přístupná, lidé se sem mohli podívat například v první den roku 2018.
Kastelán Radek Kocanda při komentované prohlídce připomněl, že ve středověku se žádný Nový rok neslavil. „Hlavní svátky byly Vánoce a nemáme zaznamenáno, že by se slavil Nový rok jako takový. Ostatně celé chápání času bylo ve středověku jiné, důležitý byl takzvaný zemědělský rok,“ vysvětlil.
Lidé tak rozlišovali čas setí a čas sklizně, i dvě hlavní zúčtovací období se vázala k těmto datům. „Středověký člověk příliš nevnímal čas jako takový, ale vnímal střídání ročních období. Vstával před úsvitem a usínal těsně po soumraku. Pán vstával stejně s poddanými, pokud ovšem neměl nějaké hosty na hradě a nebavil se s nimi až do pozdní noci,“ doplnil Radek Kocanda.
Hrad Pořešín zažíval největší slávu za Karla IV., kolem roku 1370. V té době tu žilo asi 30 lidí. „Rodina pána mohla mít asi osm členů, pak tu byl purkrabí s rodinou a k tomu bylo nutné mít pár služebníků, bez kterých by to nešlo – písař, který zajišťoval chod celého panství, dále zcela jistě kuchař se služebníky, kovář, maštaléř a šenk, který měl na starost zásobování pitím,“ vyjmenoval Radek Kocanda. Další lidé bydleli ve vsi a na hrad chodili za prací.
Pochoutkou byly nadívané kvíčaly
K životu na Pořešíně patřila i zvířata. Na předhradí stály kotce, byl tu psinec i holubník. „Na hradě jsme nalezli neobvyklé množství holubích kostí, takže páni měli rádi holoubátka. Takovým zapomenutým jídlem jsou také zpěvní ptáci, středověkou pochoutkou byly nadívané kvíčaly,“ vyprávěl kastelán.
Zvláštní úlohu měly husy. Pomáhaly strážným hlídat hrad, když byla tma a mlha. „Na hradbách byla postavena husí hnízda. Strážní husy využívali při hlídání, protože tato zvířata mají neobyčejný cit pro rozpoznání cizího člověka,“ vysvětlil Radek Kocanda.
Sláva hradu Pořešín skončila po roce 1430, kdy jej nechal zbořit sám majitel Oldřich II. z Rožmberka. „Měl celou síť hradů a v době husitských bouří potřeboval spíš něco, co mu peníze neslo, to znamená vesnice, města, pole a louky, ne hrad, kde musel platit údržbu a navíc ještě lidi v něm,“ připomněl Radek Kocanda.
O zříceninu dnes pečuje sdružení Hrady na Malši. Zřídilo zde muzeum a každoročně pořádá několik akcí. „Letos se zaměřujeme jednoznačně kulinářským směrem. Budeme organizovat už třetí ročník akce Muži vaří, ženy pijí a pak chystáme Den indické kuchyně,“ pozval kastelán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
