Paraplíčko obřích rozměrů mají u zámku v Krumlově. Zvedá ho 200 let starý mechanismus
S dubnem začíná turistická sezóna a pravidelně se připomíná i Mezinárodní den památek. Státní hrad a zámek v Českém Krumlově nabídne o víkendu 21. a 22. dubna mimořádnou prohlídku míst, kam se jindy návštěvníci nepodívají.
Jedná se o takzvané Paraplíčko, Horskou zahradu a zámecký skleník. „Zatím máme tyto prostory pro veřejnost uzavřené, ale doufám, že se to brzy změní. Jako ochutnávku otevřeme na víkend například objekt staré pevnůstky Paraplíčko, kde bylo v 19. století zahradnické zázemí a je zde sklad starého nářadí, který chceme ukázat návštěvníkům,“ říká zámecký zahradník Jiří Olšan.
Je součást dlouhodobého plánu na obnovu Horské zahrady, která leží pod svahem. „Už nám chybí jenom něco málo dokončit. Doufali jsme, že tu bude prohlídková trasa ještě letos, ale nakonec to spíš vypadá na příští rok,“ dodává Jiří Olšan.
Dominantou zahrady je Paraplíčko. To dostalo svůj název podle skutečného paraplíčka, tedy čínského slunečníku, který chránil dámy před sluncem. „Tento objekt sloužil k podobným účelům od počátku 19. století. Pod dřevěnou střechou, kterou je možné zvednout, odpočívaly dámy a rozhlížely se po okolí,“ vysvětluje Jiří Olšan.
Paraplíčko dosedá na zídku kruhového půdorysu, zvedá ho mechanismus, který je ukryt ve sklepním prostoru. „Je tam je pákový mechanismus, který dokáže zdvihnout stříšku asi o 70 centimetrů, což je přesně asi tak akorát, abychom viděli kruhovým výhledem na celé město,“ popisuje zahradník.
Jak uhlídat středověký hrad? Strážní na Pořešíně k tomu využívali husy
Kousek od kaplického nádraží leží hrad Pořešín. Zdejší panství vždy patřilo českých králům, ale v roce 1434 nechali Rožmberkové sídlo zbořit. Zřícenina je dnes přístupná, lidé se sem mohli podívat například v první den roku 2018.
Konstrukce, pochází z prvních desetiletí 19. století. Příkaz ke zřízení mechanismu pochází z roku 1815 a poprvé je Paraplíčko zobrazeno na vedutě města z roku 1819.
Dále se českokrumlovský zámek může pochlubit například skleníkem se sbírkou kamélií i známou barokní zahradou. Ta na konci zimy vypadá ale trochu zvláštně, mnoho prvků totiž zakrývá dřevěné bednění. „Všechny kašny na zámku mají takovou zimní ochrannou konstrukci, stejně se staráme o sochy a kamenné dekorativní vázy. Chrání je to před nepřízní počasí, vlhkem, mrazem. Stále na ně může foukat vítr, který je osušuje, ale nemůže na ně sněžit a pršet,“ doplňuje Jiří Olšan.
Související
-
Radonická tvrz se podle pověstí propadla do pekla
Možná, že jste si v poslední době zahudrovali nebo přinejmenším posteskli se slovy: Zpropadená věc, čert aby to vzal, nebo k čertu s tebou a podobně.
-
Museli vymést celý dům, pak jim ho zbořili. Po vesnicích u Temelína nezbylo skoro nic
Narodili se tu, žili tu a pak museli odejít. Ničení vesnic kvůli stavbě elektrárny Temelín je námětem knihy Rybí krev. Mezi lidi, kteří to zažili, patří Marie Poláková.
-
Unikátní malby na stěnách jsou zase vidět. Zámek Mitrowicz v Kolodějích po mnoha letech ožil
Po dlouhé rekonstrukci se v roce 2016 otevřel zámek v Kolodějích nad Lužnicí. Loni se dostal do finále soutěže DestinaCZe v kategorii Fénix, která oceňuje obnovy památek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
