Bulvární zprávy plnily už první noviny a letáky. Psalo se o panstvu, zločinech i bájných zvířatech
Historie a obsah médií jsou jedním z hlavních zájmů vědecké pracovnice a pedagožky Historického ústavu Filosofické fakulty Jihočeské univerzity Kateřiny Pražákové. Zkoumá mimo jiné období 16. století, kdy vznikaly první ručně psané noviny a první tištěné letáky. Překvapivě, anebo naopak logicky, byly jejich náplní i bulvární zprávy. Lidé zkrátka prahli po senzacích odjakživa.
„Tehdejší bulvár neobsahoval tolik zmínek o vztazích, o zamilovaných a podobně, protože sňatky se domlouvaly. Až teprve poté, co se svatba konala, následovalo vylíčení, které připomíná to dnešní – jaké měly dámy šperky, šaty, co se jedlo a jak se potom panstvo bavilo,“ vypráví Kateřina Pražáková.
Často bulvár, stejně jako dnes, popisoval kriminální případy. „Tady bylo ale výrazným rysem, že to muselo skončit dobře. Letáky vycházely až ve chvíli, kdy byl opravdu, anebo údajně, zločinec dopaden. Bylo totiž potřeba ukázat, že se panovník a šlechtici o svoji zemi dobře starají a že dobro zvítězilo, zlo bylo potrestáno,“ doplňuje vědkyně.
Čtěte také
I o zvířatech, úžasných a nevídaných, vycházely letáky, které studuje Kateřina Pražáková. „Bylo to něco, jako kdybychom vytrhli stránku z encyklopedie o exotických zvířatech. Byla to informace, jak vypadá třeba pelikán, tygr a podobně. Ale občas se objevila i zpráva, že například v Jeruzalémě řádí hydra, harpie nebo podobné bájné zvíře. Dokonce párkrát se v 16. století objevovaly ještě zprávy o dracích, i když na ty už v té době většina vzdělanců nevěřila,“ popisuje.
Na ověřování informací se tehdy příliš nedbalo. „Letáky s fascinujícím obsahem se daly výborně prodat. Současně ale existovala už řada univerzit a učenců, kteří letáky kritizovali, vyjadřovali se o lehkověrných čtenářích. A určitý tlak byl i ze šlechtických dvorů, protože ty chtěly zprávy spolehlivé a pravdivé. Nestály o to, aby někde kolovaly letáky o horách plných zlata, na kterém sedí gryfové, a podobně. Aby to třeba i nelákalo lidi opustit políčka a vydat se tím směrem,“ usmívá se historička.
To už byl krok k seriózní žurnalistice. Rozhovor i o ní a rovněž o převratných obdobích v historii médií s Kateřinou Pražákovou si poslechněte online.
Související
-
Bazilišek, kolem něhož puká zem, či obrněná ještěrka zrozená z blesku plnili středověký bulvár
Lidé odnepaměti tíhli k senzacím. A tak se spolu se vznikem psané žurnalistiky v 16. století začal okamžitě rozvíjet i bulvár, říká historička Kateřina Pražáková.
-
Ke 14 vraždám se na mučidlech přiznal „vlkodlak z Bedburgu“. Jeho příběh četli lidé na letácích
Historička Kateřina Pražáková z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zkoumá dobový tisk. Velmi často prý naráží na barvité popisy vražd. Mordy zkrátka táhly vždycky.
-
Na triviálních školách se děti učily jen základy, školy normální připravovaly na praktický život
Povinnému vzdělávání u nás je 250 let! Ačkoli děti školou povinné dávají svůj úděl často za vinu Marii Terezii, ona za pravidelnou školní docházkou ve skutečnosti nestojí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
