Ke 14 vraždám se na mučidlech přiznal „vlkodlak z Bedburgu“. Jeho příběh četli lidé na letácích, vypráví historička
Historička Kateřina Pražáková z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zkoumá dobový tisk a hledá v něm, kromě charakteristických znaků, i zajímavé informace. Velmi často prý naráží na barvité popisy vražd. Mordy zkrátka čtenáře táhly odjakživa.
Prvními předchůdci novin byly letáky. Mívaly formu jedné tištěné strany. Jak ale Kateřina Pražáková podotýká, některé zvlášť poutavé příběhy si vyžádaly i celou brožuru. Jako ten z roku 1589, kdy u nás vládl Rudolf II.
„Tento působivý příběh je ale z Německa. A víme o něm právě a jen díky letákům, protože výslechové protokoly a matriky z okolí byly zničeny za třicetileté války,“ začíná vyprávění Kateřina Pražáková.
Jakýsi Peter Stumpf (též Stumpp nebo Stube alias vlkodlak z Bedburgu) byl poměrně uznávaným mužem ve vsi. „Jenže tento sedlák byl ve skutečnosti sériový vrah. Vraždil děti. A procházelo mu to zřejmě po docela dlouhou dobu, protože když ho odhalili, nevíme jak, tak se na mučidlech postupně přiznal ke čtrnácti vraždám,“ uvádí historička.
Čtěte také
Nejen, že Stumpf děti zabíjel, ale dost možná se na nich podepsal i jako kanibal. „Komisaři a radní byli z toho, co říká, tak vyděšení, že jej zřejmě donutili k verzi, že je vlkodlak a že jednal pod vlivem ďábla,“ míní Kateřina Pražáková.
Připouští sice, že psychopat mohl mít posunuté myšlení a mohl si opravdu myslet, že je vlkodlak, ale na ni samotnou působí dobové vyprávění tak, že vyslýchající hledali pro hrůzné události vysvětlení mimo tento svět. „Současně možná chtěli nějak omluvit, že ho nezastavili dřív,“ konstatuje.
A jak to s Peterem Stumppem dopadlo? Byl masový vrah potrestán, nebo coby vlkodlak unikl spravedlnosti? Rozhovor s historičkou Kateřinou Pražákovou si poslechněte online.
Související
-
Bazilišek, kolem něhož puká zem, či obrněná ještěrka zrozená z blesku plnili středověký bulvár
Lidé odnepaměti tíhli k senzacím. A tak se spolu se vznikem psané žurnalistiky v 16. století začal okamžitě rozvíjet i bulvár, říká historička Kateřina Pražáková.
-
V dobách hladomoru pekli lidé chléb ze žaludů, nouze je donutila vzít na milost brambory z Ameriky
Chudí lidé v Jihočeském kraji běžně po celý rok jedli bezmasá a velmi skromná jídla. Jak říká historik a etnograf Jan Šimánek, popsáno je i několik krutých hladomorů.
-
Přemysl Otakar II. miloval jižní Čechy. Z jeho luxusního sídla v Myšenci ale moc nezbylo
„Myšenec nebyl obranný hrad, ale reprezentativní sídlo, kde se má šlechta se svým panovníkem bavit. Na svoji dobu byl výjimečný,“ nadšeně líčí historička Blanka Rozkošná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
