Ke 14 vraždám se na mučidlech přiznal „vlkodlak z Bedburgu“. Jeho příběh četli lidé na letácích, vypráví historička
Historička Kateřina Pražáková z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zkoumá dobový tisk a hledá v něm, kromě charakteristických znaků, i zajímavé informace. Velmi často prý naráží na barvité popisy vražd. Mordy zkrátka čtenáře táhly odjakživa.
Prvními předchůdci novin byly letáky. Mívaly formu jedné tištěné strany. Jak ale Kateřina Pražáková podotýká, některé zvlášť poutavé příběhy si vyžádaly i celou brožuru. Jako ten z roku 1589, kdy u nás vládl Rudolf II.
„Tento působivý příběh je ale z Německa. A víme o něm právě a jen díky letákům, protože výslechové protokoly a matriky z okolí byly zničeny za třicetileté války,“ začíná vyprávění Kateřina Pražáková.
Jakýsi Peter Stumpf (též Stumpp nebo Stube alias vlkodlak z Bedburgu) byl poměrně uznávaným mužem ve vsi. „Jenže tento sedlák byl ve skutečnosti sériový vrah. Vraždil děti. A procházelo mu to zřejmě po docela dlouhou dobu, protože když ho odhalili, nevíme jak, tak se na mučidlech postupně přiznal ke čtrnácti vraždám,“ uvádí historička.
Čtěte také
Nejen, že Stumpf děti zabíjel, ale dost možná se na nich podepsal i jako kanibal. „Komisaři a radní byli z toho, co říká, tak vyděšení, že jej zřejmě donutili k verzi, že je vlkodlak a že jednal pod vlivem ďábla,“ míní Kateřina Pražáková.
Připouští sice, že psychopat mohl mít posunuté myšlení a mohl si opravdu myslet, že je vlkodlak, ale na ni samotnou působí dobové vyprávění tak, že vyslýchající hledali pro hrůzné události vysvětlení mimo tento svět. „Současně možná chtěli nějak omluvit, že ho nezastavili dřív,“ konstatuje.
A jak to s Peterem Stumppem dopadlo? Byl masový vrah potrestán, nebo coby vlkodlak unikl spravedlnosti? Rozhovor s historičkou Kateřinou Pražákovou si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.