Budějovický diskžokej Karel Červený se proslavil na diskotékách, pak mluvil k lidem i z rozhlasu

Ten si získal popularitu nejprve tanečními diskotékami v takřečeném Armáďáku (později Kulturní dům Slavie), Besedě a na řadě jiných míst. Od 90. let jeho hluboký mužný hlas znali posluchači hned několika jihočeských rozhlasových stanic.

Karel Červený je nevlastním synem Zlatka neboli Zlatomíra Červeného, hokejového ligového brankáře Slavoje České Budějovice, který také hrál ligový fotbal v útoku SK Libeň. Zlatko Červený oblékl dokonce reprezentační dres a chytal proti Švédsku, ale zanedlouho v roce 1950 byl po provokaci STB ve vykonstruovaném procesu s dalšími československými hokejisty odsouzen ke třem letům vězení.

Je vcelku přirozené, že cesta Karla Červeného, který vyrůstal v rodině velké a známé hokejové osobnosti, vedla také k sportu. A docela úspěšně – hrál hokejovou ligu za dorost českobudějovického Motoru.

Tuto kariéru ale předčasně ukončily závažnější zdravotní komplikace. „Tenkrát mě přivezli do nemocnice se zánětem slepého střeva, ale vyvinuly se z toho otrava krve, zánět pobřišnice a zauzlení střev. Pak už jsem se k vrcholovému hokeji nedostal,“ vysvětluje.

Vyučený sazeč se stal diskžokejem

Na konci 60. let, když mu nebylo ještě ani dvacet let, uspěl v místní soutěži diskžokejů. Obsadil druhé místo za vítěznou dvojicí Jiří Gans a Petr Čtvrtník, a tím se vlastně vydal na dráhu diskžokeje, tedy profese, která se dočkala zlatých časů v našich končinách nejspíše v letech osmdesátých.

„Já jsem už od svého mládí kamarádil s klukama ze slavné budějovické kapely Sinners, i díky tomu jsem se dostal k diskotékám. Byl jsem vyučený sazeč, nějakou dobu jsem se tím i živil, ale nakonec jsem odešel v roce 1982 na volnou nohu jako diskžokej,“ vzpomíná Karel Červený.

Čtěte také

Na budějovické ploché dráze byli jezdci rychlejší než jinde. Mezi místní hrdiny patřil Roman Irmiš

Nově získaná svoboda a liberalizace rozhlasového prostředí v Čechách vedla k tomu, že Karel Červený promlouval skrze mikrofon nejen k lidem na tanečním parketu, ale také prostřednictvím rozhlasových vln k daleko většímu počtu posluchačů. „Měl jsem odmalička sen být v rádiu, a ten se mi nakonec splnil,“ dodává.

S Karlem Červeným byly spojeny nejenom diskotéky, ale i schopnost živé moderace, kterou dříve uplatnil na různých scénách výstavy Země Živitelka. Také uváděl obnovené čaje s legendami českobudějovického bigbítu.

Na začátku této zhruba šestileté historie byla velmi úspěšná připomínka čtyřiačtyřicetileté existence slavné budějovické beatové kapely Sinners na Malé scéně českobudějovického Metropolu. Karel Červený u toho tehdy s Marií Kubovcovou stál a čaje uváděl. „Díky úspěchu této akce jsme rozhodli rozjet čaje v Armáďáku nejenom se Sinners, ale i s dalšími proslulými místními kapelami Sharpers, Helios i Fellows. A ty první večery byly opravdu nádherné,“ doplňuje.