Budějovické gestapo zatklo během války nejméně 1500 lidí. První byl městský strážník

Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích
Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích
Dnes ji všichni znají jako dům dětí a mládeže, ale v minulosti sloužila Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích i velmi neveselým záležitostem. V roce 1945 byla totiž posledním sídlem budějovického gestapa. Odsud před 70 lety prchali nacisté z města.

Gestapo v Českých Budějovicích vystřídalo celkem tři sídla. „Od března 1939 působilo ve vile vedle Jihočeského muzea, ale ta mu brzy přestala stačit a už v srpnu téhož roku se přestěhovalo na Lannovu třídu do domu zkonfiskovanému židovské rodině. Tam zůstali nacisté až do bombardování v roce 1945 a před koncem války se ještě přestěhovali do Hardtmuthovy vily,“ vysvětluje historik Jan Ciglbauer.

Prvního obyvatele Budějovic zatklo gestapo hned 15. března 1939. Byl jím strážník František Koranda. „On byl v roce 1938 příslušníkem Stráže obrany státu a v Chebu zastřelil dva sudetoněmecké povstalce. Nacisté mu to nezapomněli a zatkli ho. Ani mu nedali šanci rozloučit se s rodinou a vláčeli ho několika koncentračními tábory,“ říká Jan Ciglbauer. František Koranda zahynul v květnu 1945 v Dachau, tři dny poté, co tábor osvobodila americká armáda.

Během války se u budějovického gestapa vystřídala více než stovka zaměstnanců včetně sekretářek a řidičů. Zatčených pak bylo nejméně 1500. „Jejich osudy jsou různé, někteří byli propuštěni ještě během okupace, jiní skončili v koncentračních táborech nebo zamířili rovnou na popraviště,“ doplňuje historik.

V období heydrichiády vzniklo popraviště v nedalekém Táboře. V roce 1942 zde skončil život 150 Čechů.

Gestapo, návštěva Heinricha Himmlera v koncentračním táboře Mauthausen

Většina z nich ani nemá místo posledního odpočinku. Gestapo totiž důkladně likvidovalo ostatky, aby lidé z pohřebišť nedělali pietní místa. „Podle výpovědí gestapáků, které se podařilo dopadnout, se popel pečlivě likvidoval. Nacisté ho vysypávali na silnice nebo do rybníků. Jedna ze zpráv uvádí, že zhruba polovina popela skončila v rybníku Vítek na Třeboňsku,“ vysvětluje Jan Ciglbauer.

Na konec druhé světové války a úprk z Čech se nacisté připravovali už od počátku roku 1945. Cesta budějovických gestapáků nejprve vedla do Záhvozdí na Českokrumlovsku, kde v úkrytu čekaly jejich rodiny. Pak již utíkal každý na vlastní pěst.

Většina zaměstnanců budějovického gestapa nebyla po válce vůbec dopadena. Bez trestu takto vyvázli i všichni čtyři velitelé.

Činnost a konec budějovického gestapa připomíná nový díl pořadu Vltavín, který si můžete poslechnout v odkazu výše. Dále nabízí archivní rozhovor s hercem Zdeňkem Štěpánkem a další část putování po koněspřežce.