Nacisté odvlekli z Budějovic přes 900 Židů, vrátilo se jich 28. Po komunitě dnes zůstal jen hřbitov

Redaktor Českého rozhlasu České Budějovice Zdeněk Zajíček na židovském hřbitově v Českých Budějovicích
Redaktor Českého rozhlasu České Budějovice Zdeněk Zajíček na židovském hřbitově v Českých Budějovicích

Na duben a květen 2017 připadá výročí 75 let od deportací židovského obyvatelstva do koncentračních táborů. Ty se týkaly i Židů z Českých Budějovic a okolí. V jihočeském městě dnes po židovské komunitě zůstala jen jediná původní skutečná památka, a to hřbitov.

Židovský hřbitov se nachází v průmyslové části Pekárenské ulice, vedle areálu ČSAD. „Náhrobky nejsou dochovány všechny, chybí jich asi celá třetina. Nacisté se je totiž za války snažili postupně likvidovat tím, že je levně prodávali budějovickým kamenickým firmám,“ dodává Jan Ciglbauer, publicista, který se zabývá dějinami.

Historie židovské komunity v Českých Budějovicích je podle něj poměrně starobylá. Poprvé se ve městě objevili už za doby Jana Lucemburského, kdy se tu směly usadit dvě židovské rodiny. Za Karla IV. pak přibyla třetí rodina. „Tehdy se směli usadit pouze v jedné ulici, a té se říkalo Židovská, dnes je to ulice U Černé věže. Nevzniklo tam ale žádné ghetto, žili tam i křesťanští obyvatelé,“ říká.

Původní komunitě udělal konec rok 1505. Tehdy bylo dvacet místních Židů před budějovickými branami upáleno a utopeno kvůli údajné rituální vraždě, ke které navíc mělo dojít až v Rakousku. Všichni zbylí Židé byli z města vyhnáni.

Znovu se zde usadili až po roce 1848, kdy došlo ke zrovnoprávnění s křesťany. „Komunita se poměrně rychle rozrůstala. Brzy vznikla v Budějovicích náboženská židovská obec i první malá synagoga, která stála v dnešní Čechově ulici. V roce 1888 byla postavena majestátní synagoga u dnešního zimního stadionu, kterou zničili nacisté,“ popisuje publicista.

Hřbitov vedle městského mrchoviště a rasovny

Už v roce 1867 byl založen židovský hřbitov. Právě na něm je ale vidět, že ve městě byly zakořeněné předsudky. „Netýkalo se to jen Českých Budějovic, v té době to bylo celkem běžné. Když si projdete židovské hřbitovy v Čechách, můžete si všimnout, že bývají na poněkud nevhodných místech, na stráních, uprostřed lesa. Správy měst totiž Židům většinou vyčlenily nevhodné prostory, což se stalo i tady, směli si hřbitov založit jen několik desítek metrů od městského mrchoviště a rasovny,“ doplňuje.

Poslední budějovický rabín Rudolf Ferda, který zahynul v roce 1944 v Osvětimi-Březince

Definitivní ránu pro židovskou komunitu samozřejmě znamenala druhá světová válka a nacistický holokaust. Z Českých Budějovic byl vypraven 18. dubna 1942 takzvaný transport Akb. Odvážel nejen Židy z města, ale z celého okresu, celkem to bylo přes 900 lidí.

„Už od 8. dubna byli Židé soustředěni do bývalé továrny na rámy, což byla původně také židovská firma, budova dodnes stojí na rohu ulic Dvořákova a Průmyslová. Tam museli přebývat za velmi špatných podmínek, přespávali na svých zavazadlech, byli šikanováni příslušníky gestapa, kteří je okrádali o poslední cennosti. Vznikl tam vlastně na pár dní takový malý koncentrační tábor,“ připomíná Jan Ciglbaur.

Na začátku druhé světové války podle něj v samotných Českých Budějovicích žilo asi 1200 Židů. Pak se mnozí z nich snažili odcestovat, přesídlit na venkov, takže těsně před transportem už byl jejich počet poloviční.

Budějovický gestapák neznal slitování

První desítky Židů odvlekli nacisté takzvanými trestnými transporty. „Do nich byli zařazeni za různé přestupky, delikty. Často to byly vyložené nesmysly, smyšlená udání. Tehdejší vedoucí židovského referátu na budějovickém gestapu Willi Steinmann byl velký antisemita, který neznal slitování. Většina Židů pak odjela tím transportem Akb, ale někteří tu ještě zůstali, protože deportace v roce 1942 se například netýkala těch, kdo byli v manželském svazku s Árijcem. Ještě v roce 1944 v Budějovicích žilo asi 70 Židů, kteří byli až na konci roku odvlečeni do Terezína,“ dodává.

Z více než 900 odvlečených Židů se po válce vrátilo zřejmě 28 lidí. „To číslo není úplně jasné, protože někteří zemřeli těsně po válce na následky toho věznění, ale můžeme říci, že živých se jich do Budějovic vrátilo 28. To znamená, že přežila tři procenta. To je strašně nízké číslo, takže tímto židovská komunita de facto zanikla,“ říká Jan Ciglbauer.

Židovský hřbitov v Českých Budějovicích

Hřbitov od té doby chátral, v 70. letech byla stržena budova modlitebny, až po roce 1990 se podařilo zachránit to, co zůstalo. V areálu jsou přitom pohřbeni i první budějovičtí rabíni a další osobnosti. „Místní komunita byla poměrně bohatá na různé osobnosti, umělce, podnikatele. Nevzniklo zde žádné ghetto nebo chudinská čtvrť jako třeba v Praze. Budějovičtí Židé byli velice podnikaví, některé známé vily patřily židovským podnikatelům, působila zde i celá řada lékařů židovského původu,“ uzavírá Jan Ciglbauer.