Budějovická plovárna je unikátní. Její střecha připomíná vodní vlnu a visí na lanech
Po celých jižních Čechách najdeme stavby, které projektoval architekt Bohumil Böhm. Rodák z Českého Krumlova navrhl například věhlasný budějovický Koldům, kolektivní dům s byty, kinem a restaurací. Díky němu má ale krajské město i další unikát – hyperbolický paraboloid.
Tento útvar s tajemným názvem se skrývá na ojedinělé budově plaveckého stadionu na Sokolském ostrově. Jedná se o křivku střechy, která připomíná vodní vlnu nebo třeba také prověšenou palačinku na tyčkách.
„Představte si, že ta palačinka leží na síti a právě ta síť je hyperbolický paraboloid. Nebo si doma jednoduše udělejte vlastní model – vezměte kostkovaný kapesník, dva protilehlé cípy přišpendlete a zbylé dva hodně zvedněte,“ vysvětluje architektka Marika Petrmanová.
Takto tvarovaná střecha je nad plovárnou zavěšena na ocelových lanech. „Všechno to samozřejmě muselo být velmi dobře propočítáno. Tenkrát ještě nebyly počítače, takže se počítalo na modelech. Na dvou stěnách budovy leží kulaté nosníky, na nichž jsou připevněna ta lana,“ dodává.
První zavěšená střecha se objevila v Americe v roce 1953. Tu budějovickou Bohumil Böhm navrhl o pouhých pět let později, ale samotná stavba byla dokončena až v 70. letech minulého století. „Bohužel to tak tehdy u nás ve stavebnictví chodilo, dlouho trvalo projektování a realizace ještě déle. Takže v době, kdy byla tato střecha dokončená, už byl největší boom za námi,“ dodává Marika Petrmanová.
Vlastní stavba unikátního českobudějovického plaveckého stadionu začala v roce 1965 a trvala šest let. Areál s velkým padesátimetrovým, menším dětským a skokanským bazénem, tribunou pro 700 diváků, saunami, bufetem a vanovými lázněmi za tehdejších 28 milionů korun se stal pýchou města. V té době šlo o ojedinělé architektonické řešení nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Zavěšená lanová konstrukce střechy má rozpětí 54x64 metrů.
Obyvatelé města ale originální tvar střechy oceňují dodnes. „Na plavecký stadion chodím pravidelně, a když se na něj dívám zdálky, tak ta stavba je opravdu zajímavá, zvláštní. A je to dobře,“ říká jeden z návštěvníků.
Další obyvatelka má zase ráda atmosféru celého Sokolského ostrova, kde plovárna stojí. „Když se potřebuji dobít, vždycky jedu sem. Jakmile vidím slepé rameno Malše a to panorama tady, okamžitě to na mě působí. Plavecký stadion je dominanta, která sem dobře zapadá,“ komentuje.
Krytá plovárna zabírá na Sokolském ostrově plochu přes pět hektarů. Architektka Marika Petrmanová má k stavbě také vztah odjakživa. „Líbila se mi ještě předtím, než jsem začala studovat architekturu. Zaujalo mě, jak je tvarovaný celý prostor, že prosklená část míří k řece. Je to prostě geniální, ať se to vezme z jakékoli strany,“ doplňuje.
Budějovická plovárenská hala byla v Čechách první sportovní stavbou se zavěšenou lanovou střechou. V celé Československé republice byl tento typ konstrukce u sportovního zařízení poprvé použitý na Slovensku v Bratislavě v hale na Pasienkoch navržené v roce 1958 a postavené roku 1962.
Bohumil Böhm navrhl budějovickou stavbu s tímto typem visuté střechy už dříve, ale realizace trvala dlouho. Kdyby se tehdy záhy po soutěži plovárna postavila, mohla být konstrukce plavecké haly spolu s bratislavskou halou na Pasienkoch první v Československu a aktuální v celosvětovém měřítku.
Související
-
Prior stojí v Budějovicích už 40 let. Ve své době byl unikátní hlavně díky eskalátorům
Před čtyřiceti lety se otevřel obchodní dům Prior v Českých Budějovicích. Na konci 70. let minulého století měla budova zvýraznit reprezentativní dojem Lannovy třídy.
-
Budovu, kde dnes sídlí knihovna, stavěli občané v Akci Z. Odpracovali 200 tisíc hodin
„Na Lidické třídě v Budějovicích už jsou seřazeny jednotky Pohraniční stráže, Československé lidové armády a Lidových milicí.“ To zaznívá v rozhlasové reportáži ze 70. let.
-
Budějovická radnice chce obnovit kavárnu na vrcholu Koldomu, obyvatelé jsou proti
Bruselský styl, elegantní design a umělecká díla v interiéru – tím vším se chlubila kavárna Perla v Českých Budějovicích. Fungovala v nejvyšším patře kolektivního domu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.