Budovu, kde dnes sídlí Jihočeská vědecká knihovna, stavěli občané v Akci Z. Odpracovali 200 tisíc hodin

Budova Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě v Českých Budějovicích před začátkem budování přístavby
Budova Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě v Českých Budějovicích před začátkem budování přístavby

„Na Lidické třídě před budovou Jihočeského krajského národního výboru jsou už seřazeni příslušníci našich ozbrojených sil. Jsou tam jednotky Pohraniční stráže, Československé lidové armády a jednotky Lidových milicí. Napravo od nich směrem do vnitřního města potom jsou rodinní příslušníci vojáků, kteří budou za malou chvíli tady před budovou Muzea dělnického revolučního hnutí jižních Čech skládat svou vojenskou přísahu.“

Tak začíná reportáž ze 70. let minulého století, která se dochovala v archivu Českého rozhlasu České Budějovice. Popisuje dění před budovou, kde dnes sídlí Jihočeská vědecká knihovna.

Co bylo na tomto místě zhruba před čtyřiceti lety, už si v současnosti málokdo z kolemjdoucích vybaví. „Netuším.“ „To je jasný, to bylo KSČ.“ „Tak to tedy fakt nevím, asi nějaké stranické budovy,“ zaznívá v anketě na ulici.

Stotunový balvan u knihovny v Českých Budějovicích se stěhuje

Nynější Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích byla původně Muzeem dělnického revolučního hnutí. Jeho hlavním symbolem byl obrovský balvan dovezený z Novohradských hor. „Jeho průměr je mezi čtyřmi až pěti metry. Co se týká váhy, dokumenty z doby, kdy se sem stěhoval, mluví o 106 tunách, ale starší prameny uvádí 130 až 140 tun,“ říká Ivo Kareš, ředitel Jihočeské vědecké knihovny.

Budova byla podle něj postavená za ideologickým účelem a většina lidí za minulého režimu návštěvě muzea neunikla. „Já jsem tu jako žák také několikrát byl na nějakých přednáškách. Už si nevzpomínám, čemu byly věnované, předpokládám, že tomu dělnickému hnutí,“ dodává Ivo Kareš.

Na balvanu byl dokonce připevněný srp a kladivo a v roce 1985 u něj vybuchla bomba. „Já si to pamatuji dobře, protože mě tu noc bolel zub. Když jsem pochodoval po bytě, tak najednou se ozvala velká rána. Vybuchla tady silná nálož, která balvanem nepohnula ani o kousek, nicméně okna byla rozbitá v širokém okolí. Pokud vím, tak se nikdy nepřišlo na to, kdo bombu uvedl do chodu,“ vypráví Ivo Kareš.

Dobu výstavby budovy připomíná i další reportáž v rozhlasovém archivu. „Dominanta v pietním areálu před průčelím budovy muzea má podle slov inženýra architekta Maláta symbolizovat nezlomné odhodlání lidu vybudovat nový socialistický společenský řád,“ říká v ní hlasatel.

Podle historika umění Jaromíra Procházky byl projektantem architekt Jan Malát ze státního ústavu pro rekonstrukci památkových objektů, respektive jeho tým. „Asi stojí za povšimnutí to, že v roce 1977 tahle budova získala cenu Antonína Zápotockého,“ doplňuje.

Myšlenka na vybudování muzea dělnického revolučního hnutí v Českých Budějovicích se zrodila na počátku 70. let u příležitosti 50. výročí KSČ. Práce trvaly od roku 1972 do roku 1975. „Dům se stavěl v rámci Akce Z, takže ho stavěli občané Českých Budějovic. Odpracovali 200 tisíc hodin. Dále byly mimořádné pracovní směny v podnicích, ze kterých se posílaly výtěžky, a financování se účastnily i národní výbory,“ připomíná Jaromír Procházka.

Knihovna se do budovy na Lidické třídě nastěhovala roku 1990, poté co ji získala usnesením rady krajského národního výboru. Své černé dny zažila při povodních v roce 2002.

Na jaře letošního roku začaly práce na stavbě nového pavilonu Jihočeské vědecké knihovny. Balvan se kvůli tomu musel přesunout o pár metrů. Přístavba se čtenářům otevře v lednu 2021.

Spustit audio

Související