Komunisté v budově v centru Budějovic vychovávali funkcionáře, dnes sem chodí talentovaní hudebníci

Úplně nejdřív na místě stály hradby. Po jejich zbourání tu postupně vyrostl komplex domů a ještě později městské lázně, tedy jakási veřejná koupelna v dobách, kdy koupelny doma ještě nebyly. „Lázně prošly velkou modernizací v roce 1888 a pak znovu za první republiky, potom už se to do nich příliš neinvestovalo,“ uvádí ředitel českobudějovického archivu Daniel Kovář.

Lázně sloužily do 70. let minulého století. O jejich konci se zmiňuje i kronika Českých Budějovic. „Píše se tam, že pro internát krajské stranické školy bylo připraveno staveniště demolicí starých parních lázní a několika domů. Lázně dosloužily částečně i proto, že krátce předtím byl na Sokolském ostrově otevřen nový areál s plovárnou a saunou,“ říká Daniel Kovář.

Bez papíru nikdo funkci nedostal

Demolice původních lázní začala na jaře 1978. Městská kronika uvádí, že stavba nové budovy politické školy přijde na 19,5 milionu korun československých a bude v ní internát i tělocvična.

„Krajská politická škola bylo školící zařízení, které zřizoval jihočeský krajský výbor komunistické strany Československa. Byla to jakási systémová složka, která existovala v každém kraji a která připravovala vyšší funkcionáře politických organizací a institucí. Bez papíru z této školy nebylo možné působit v žádné funkci. Učila se tam ekonomie, politika, ideologie, dějiny dělnického hnutí,“ vysvětluje ředitel archivu.

Politická škola přirozeně zanikla po listopadu 1989. Už během studentské stávky na sklonku tohoto roku se otevřela veřejnosti a do zdejší tělocvičny lidé nosili humanitární pomoc pro Rumunsko. Už tehdy zazníval názor, že konečně prostory slouží k něčemu prospěšnému.

Poté celý areál dostala konzervatoř. „Naše škola začala fungovat v září 1990. Patříme mezi menší konzervatoře, máme v každém ročníku jednu třídu. Zatím tu získalo hudební vzdělání přes 700 absolventů,“ doplňuje ředitel Petr Ries.

Čtěte také

S balvanem u knihovny v Českých Budějovicích nepohnul výbuch bomby, ale až stavba nového pavilónu

Českobudějovická konzervatoř vyučuje hru na všechny klasické hudební nástroje kromě harfy, má i moderní obory jako elektrická kytara, basová kytara nebo saxofon. Absolventi se nejčastěji uplatňují jako učitelé hudby na základních uměleckých školách, ale jsou mezi nimi i úspěšní sólisté a hráči orchestrů.

Stopy minulosti byly v budově znát ještě poměrně dlouho. „Tady bylo velké kino politické školy, kde byla hrozná akustika. My jsme to používali od začátku jako koncertní sál, ale až nedávno se nám podařilo dostat do toho sálu akustiku. Stálo to hodně peněz, ale konečně to dobře zní. Podařilo se koupit jeden z nejlepších klavírů a také klimatizaci,“ ukazuje Petr Ries.

Změnila se i venkovní podoba. „Konečně se podařilo, aby škola vypadala trochu lépe, udělali jsme zateplení a fasádu. Zbývá nám dodělat pár věcí, aby konzervatoř v centru města opravdu vypadala tak, jak má,“ uzavírá ředitel.