Bohatí sedláci na Doudlebsku nosili opasky vyšívané pavím brkem, často do nich schovávali i peníze
Opasek byl v 19. století nejdražší součástí mužského kroje na Doudlebsku. Nákladné opasky vyšívané pavím brkem ovšem nevlastnili všichni sedláci, dovolit si je mohli jen ti bohatí. Byli to především formani, kteří je potřebovali i z praktických důvodů. V opascích bývala často skryta kapsa na peníze, které tak byly uloženy na bezpečném místě.
Technika výšivky pavím brkem má původ v Tyrolsku. Postupně se rozšířila i do Horních Rakous (Gmunden, Freistadt, Linec) i do Bavor (Mnichov), s nimiž měl jihočeský region těsné kontakty.
Paví brka jsou trvanlivá a jejich délka umožňuje vyšít v kůži větší množství symbolického ornamentu. Nejoblíbenější byly motivy rostlinné (květiny), méně zvířecí (koně, lvi) či cechovní. Občas se objevují i letopočty.
Podle výzkumů etnografa Kryštofa Makovce nelze výrobu těchto opasků na území jižních Čech uspokojivě doložit, ač je to velmi pravděpodobné. Na rozdíl od Rakous se této technice nevěnovaly specializované dílny, ale nejspíš ji ovládali někteří místní sedláři.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
