Bohatí sedláci na Doudlebsku nosili opasky vyšívané pavím brkem, často do nich schovávali i peníze
Opasky vyšívané pavím brkem na Doudlebsku
Opasek byl v 19. století nejdražší součástí mužského kroje na Doudlebsku. Nákladné opasky vyšívané pavím brkem ovšem nevlastnili všichni sedláci, dovolit si je mohli jen ti bohatí. Byli to především formani, kteří je potřebovali i z praktických důvodů. V opascích bývala často skryta kapsa na peníze, které tak byly uloženy na bezpečném místě.
Technika výšivky pavím brkem má původ v Tyrolsku. Postupně se rozšířila i do Horních Rakous (Gmunden, Freistadt, Linec) i do Bavor (Mnichov), s nimiž měl jihočeský region těsné kontakty.
Paví brka jsou trvanlivá a jejich délka umožňuje vyšít v kůži větší množství symbolického ornamentu. Nejoblíbenější byly motivy rostlinné (květiny), méně zvířecí (koně, lvi) či cechovní. Občas se objevují i letopočty.
Podle výzkumů etnografa Kryštofa Makovce nelze výrobu těchto opasků na území jižních Čech uspokojivě doložit, ač je to velmi pravděpodobné. Na rozdíl od Rakous se této technice nevěnovaly specializované dílny, ale nejspíš ji ovládali někteří místní sedláři.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
