Archeologa nejčastěji uvidíte v montérkách a s lopatou nebo detektorem kovu v ruce

Archeolog Ondřej Chvojka teď s kolegy zkoumá jedno z pravěkých nalezišť na Českobudějovicku. Místem brzy povede dálnice D3
Archeolog Ondřej Chvojka teď s kolegy zkoumá jedno z pravěkých nalezišť na Českobudějovicku. Místem brzy povede dálnice D3

Má vysokoškolské vzdělání, přesto tráví dost času v montérkách. Pracuje často venku, většinou v místech, kde se bude něco stavět. Zjišťuje, jestli v zemi nezůstalo něco po našich předcích. Také ale píše vědecká pojednání a přednáší studentům. To vše obnáší práce archeologa.

Archeologem Jihočeského muzea v Českých Budějovicích je už skoro dvacet let Ondřej Chvojka. Jasno o tom, co bude jednou v životě dělat, měl prý už v šesti letech. V těchto dnech zkoumá jedno z pravěkých nalezišť na Českobudějovicku.

„Teď pracujeme v prostoru, kde se plánuje stavba dálnice D3. Ta dálnice nám naruší mohyly z doby bronzové a ze starší doby železné, takže teď provádíme jejich archeologický výzkum,“ popisuje.

Spolu s kolegy na místě odkrývá jednotlivé vrstvy zeminy. Archeologové používají při práci motyčky, lopaty, rýče, ale také detektor kovu. „Pomáhá nám najít případné úlomky kovových předmětů, které bychom jinak mohli přehlédnout,“ vysvětluje Ondřej Chvojka.

Každý nález archeologové uloží do sáčku. „Potom ho ještě zaměřujeme. Děláme dokumentaci trojrozměrnou pomocí takzvané totální stanice, kdy předmět zaměřujeme v tom místě polohopisně i výškopisně. Zároveň si ještě pro kontrolu děláme ruční měření na milimetrovém papíru pomocí pásma,“ dodává Ondřej Chvojka.

Naleziště zatím vydalo asi 400 nálezů. „Je vidět, že i náspy ukrývají spoustu informací. Byť ten pohřeb bude níž, tak už v mohyle nad ním jsme narazili na spoustu nálezů, které nám mohou objasnit řadu věcí,“ komentuje archeolog.

Archeolog Ondřej Chvojka teď s kolegy zkoumá jedno z pravěkých nalezišť na Českobudějovicku. Místem brzy povede dálnice D3

Práci v terénu samozřejmě hodně ovlivňuje počasí. Archeologové ale mají k dispozici rozkládací stany, pod nimiž mohou pracovat za deště nebo se skrýt před sluncem. Jsou vybavení i na kopání do zmrzlé půdy, pokud se výzkum protáhne do zimy. Ideální podle Ondřeje Chvojky je teplota kolem dvaceti stupňů a zataženo.

Jeho obvyklým pracovním oblečením jsou montérky. „Nemáme nějakou uniformu, takže si každý na výzkum nosí, co chce. Důležité ale je, aby všichni měli pokrývku hlavy a pevné boty. To chceme i po brigádnících,“ uzavírá.