Antonín Pelíšek: Předvánoční máslo
Určitě jste si povšimli předvánočního slovníku, kterým nás bombardují média. Už od září slyšíme svátky dárky, bílý sníh na saních, stromeček zvoneček nebo rolnička babička.
Některé rýmy jsou i originální. Například – hvězda září nad Betlémem, linecké už voní džemem.
A jsou tu osvědčená spojení. Třeba bílé vločky k vánoční poezii nepochybně patří, i kdyby sněhová nadílka přilétla až v květnu.
Už jsem si zvykl, že k Vánocům se stále víc vážou i reklamní hesla jako… Pozor, akce! Slevové bomby! Neskutečné ceny! nebo hrozby typu Několik dnů do vyprodání posledních zásob!
Skoro jsem nabyl dojmu, že mě neviditelná ruka vánočního trhu už ničím nemůže překvapit. Ale přeci. Mezi nejvíce frekventovanými slovy se letos objevilo jedno nové. Máslo. Až to vypadá, že kostky másla mají hodnotu kapitálu a dalo by se jimi platit lépe než eury.
Ve všem zlém se však dá najít něco dobrého. Tahle nejnovější máslová psychóza jde naproti legendárnímu léčiteli a jasnovidci faráři Františku Ferdovi ze Sušice, který už před šedesáti lety doporučoval konzumovat výhradně čerstvé, doma stlučené máslo. Když takové není, mělo by se nahradit zdravějším sádlem. Ferda odsuzoval dovážené potraviny a preferoval domácí ovoce a zeleninu rostoucí v našem okolí.
A já přidávám svoji vlastní koledu. Máslo, máslo na Vánoce mě nezkáslo. Pod stromečkem bude sulc, je to můj oblíbený kurz.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
