Antonín Pelíšek: O neplýtvání

12. květen 2022

Tak konečně došlo na slova mých rodičů, co zažili válku. Žádné jídlo se nemá vyhazovat, nikdy si nebrat půjčku na věci, na které nemám, a neplýtvat energiemi.

Po nich mám i kuchařku z roku 1925, která ukazuje, že z běžně dostupných surovin lze uvařit chutný oběd. Taky vzpomínky, jak pro palivo do kamen chodili do lesa, současně s ním nosili domů jahody a houby a večer nesvítili, protože drželi černou hodinku.

Připomněl jsem si jejich hospodaření při dnešních četných radách na internetu, jak lze spotřebovat vše do poslední kůrky chleba.

Příklad: Z odřezků od kořenové zeleniny je výborný vývar do polévky, ze slupek od ovoce zase čaj a dokonce můžeme sníst i skořápky z vajec, které upečené a rozemleté použijeme jako přísadu do jídel.

Je to podobné, jako když vznikl i proslulý košický řízek, který podle legendy vyrobili kuchaři k vyhlášení Košického vládního programu v dubnu 1945. Protože neměli pro účastníky sjezdu dost masa, semleli do těsta vše, co dům dal. Cibuli, zelí, buřty, zeleninu a spojili vše strouhankou. Za takového hodování pak řešili politici poválečné znárodňování. Prý.

Čeká nás tedy období vydávání vymýšlení podobných lidových receptů a utahování opasků. Mnozí z nás už začali. Na drahé teplo vyzrávají třeba stále oblíbenějším otužováním a koupelemi v ledové vodě.

Dohromady to vypovídá o jedné vlastnosti. Člověk je tvor, který se dokáže přizpůsobit všemu. I kdyby ho to mělo stát počáteční pláč a skřípění zubů.

autor: Antonín Pelíšek | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Antonín Pelíšek: Máme je kolem sebe

    Před několika lety vyšel v novinách inzerát: Nabízím levné skoro bezúdržbové klimatizační zařízení pro chlazení zahrady a obvodových zdí domu.

  • Antonín Pelíšek: Kapličky

    Národnímu památkovému ústavu v Českých Budějovicích se podařil počin, ze kterého bude mít radost nejeden Jihočech. Vydal knížku o návesních kaplích, které zdobí krajinu.

  • Antonín Pelíšek: Krvavé koleno

    Připomenu si tu atmosféru pokaždé, když jdu v Českém Krumlově po lávce nad Vltavou. Vpravo hučí jez a na konci se chodník prudce svažuje do Široké ulice s bývalým mlýnem.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.