Antonín Pelíšek: Kohout Fanouš
Pořad Písničky na přání vysílaný stanicí, kterou právě posloucháte, si pouštím ze zvyku. Poslouchali ho moji rodiče, už z tradice baví i mě. Nedávno mě zaujalo netypické přání posluchače.
Hrálo se ke jmeninám a žadatel chtěl pustit písničku pro svého kohouta Huberta, který měl ten den svátek. Nenechal si vymluvit, že kohout není člověk a zvířatům se nehraje. Má rádio ve výběhu, poslouchá ho. Písničky ho baví, tvrdil majitel Huberta.
Docela jsem mu rozuměl. Soused na chalupě chová kohouta Fanouše. Kdo by si myslel, že slepice nejsou inteligentní bytosti, je na omylu. Každé ráno nastoupí Fanouš se šestičlenným týmem před kurník a poslouchá pokyny. Nehrabat v záhonech, dopoledne procházka kolem plotu, pak oběd, odpočinek, krátké popelení pod boudou a spát.
Kohout chytře poslouchá, načež vyrazí se svou jednotkou. Když některá z jeho družek snese vejce, hlásí to kdákáním. Ano, slyšíte dobře, kdákáním. Tak je učenlivý! Ráno vylézá ze slepičárny poslední, přepočítává stav. U zajímavého sousta se zastaví a kvokáním přivolá slípky.
Jako pravý šéf. Zodpovědný, protože má funkci. Je užitečný. Na jaře vyzobává jeho hejno larvy škůdců a vajíčka slimáků, na podzim kypří políčko po bramborách.
Až nedávno. Soused shrabal na kopičky podzimní listí a po půldenní práci si odešel odpočinout. Pro Fanouše a jeho skupinu nastala příležitost. V několika minutách listí rozhrabali do původní podoby. Ve stylu kocour není doma, myši mají pré.
Tak nevím, řekl mi soused. Myslel jsem, že nechám Fanoušovi taky zahrát, ale po takové svévoli má smůlu. A důtku s výstrahou k tomu, dodal přísně.
Související
-
Antonín Pelíšek: Prokletý paragon
Cením si svobody a duševní rovnováhy. Mám zásadu nerozčilovat se nad konflikty, které neovlivním – světovou politikou, pandemií, nájezdy kobylek, zemětřesením, zbrojením.
-
Antonín Pelíšek: Malí velcí literáti
„Tam na západě zhasíná tvůj život poslední. Tam splývá loď se soumrakem. Tam skončí každý z nás, buď králem, i když sám…“ To je ukázka z básně oceněné v soutěži.
-
Antonín Pelíšek: Zelený poklad Stromovka
Zná ji asi každý Jihočech. Českobudějovický lesopark Stromovka slaví letos 75 let od prvních vizí rekreačního využití podmáčených luk poblíž letiště.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
