Anorektička nemusí být vyhublá. Někdy poruchy příjmu potravy zůstávají skryté, člověka ale devastují
Už dávno neplatí, že poruchami příjmu potravy trpí jenom ženy. Zrovna tak je přežitek myslet si, že anorexie vede ke smrtelnému vyčerpání organismu hladem a že člověka s bulimií na první pohled poznáme podle vlčího jedení. Jak říkají Jiří Pasz a Veronika Zvánovcová, kteří pro teologickou fakultu Jihočeské univerzity uspořádali konferenci o potřebě multioborového pohledu na lidi s takzvanými PPP, problémy s jídlem poznamenají život člověka jako celek.
Bulimie se může skrývat i za krásným vysportovaným zevnějškem. „Ta žena, nebo muž možná vypadá navenek velmi fajn, ale co se děje s vnitřními orgány, by měl posoudit lékař. Když někdo několikrát denně zvrací, tak to samozřejmě ovlivňuje vnitřní organismus. Často vidíme jen vnější schránku, ale člověk trpí uvnitř,“ říká Veronika Zvánovcová.
Poruchy příjmu potravy se podle ní objevují napříč celou společností, u lidí různého věku. Mnohdy se ale neprojevují tak, jak bychom očekávali. „Jsou třeba ženy s mentální anorexií, které nevyhubnou úplně na kost, nedostanou se do bezprostředního ohrožení života, ale jídlo řeší na takové úrovni, že to opravdu není zdravé,“ uvádí.
Čtěte také
Poruchy se pak promítají do dalších oblastí života. „Není to jen o tom, co se děje s vaším tělem, ale i vnitřně s vámi. Někdo tomu propadne tak, že příliš řeší svůj vzhled a začne zanedbávat jiné věci, partnera, rodinu, práci, přátele. Může to mít devastující dopady ve spoustě jiných oblastí, nejen v tom, že někdo vypadá jako kost a kůže nebo se třeba přejídá,“ připomíná Jiří Pasz.
Zásadní podle něj je nepřemýšlet jenom ve stereotypech, které máme s poruchami příjmu potravy automaticky spojené. „Nepředstavujme si, že když má někdo anorexii, je to člověk kost a kůže v ohrožení života. Mohou to být lidé, kteří s tím žijí roky, i celé dekády, drží to někde na hranici a přitom trpí a trpí celá rodina,“ dodává.
Celý rozhovor o bulimii, anorexii a dalších poruchách příjmu potravy s novinářem Jiřím Paszem a vysokoškolskou pedagožkou Veronikou Zvánovcovou si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.
Související
-
Dlouhodobé půsty odbornice nedoporučuje. Kdo hladoví tři týdny, zahrává si se zdravím, varuje
Hladovění v různých formách patří k lidstvu od nepaměti. V současnosti je součástí života řady lidí přerušovaný půst. Někdo nejí dvanáct hodin denně, někdo hned šestnáct.
-
Tlak na výkon často začíná už v dětství. V dospělosti pak lidé naráží na realitu a vzniká problém
Pračlověk vyběhl a ulovil mamuta. Vyplavené stresové hormony ho vybičovaly k výkonu a během něho se zdravě vybily. Oproti tomu moderní člověk je ve stresu skoro pořád.
-
Bezlepková dieta nemusí zruinovat rozpočet. Místo speciálního pečiva kupte rýži, jáhly a čočku
Radka Vrzalová je maminkou dítěte s celiakií. Už dlouhá léta nejenom bezlepkově vaří, ale i píše kuchařky a školí zájemce, kteří se s nesnášenlivostí lepku také potýkají.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
