Dlouhodobé půsty odbornice nedoporučuje. Kdo hladoví tři týdny, zahrává si se zdravím, varuje
Půst je s námi od nepaměti. Velikonocům dokonce podle křesťanské tradice předchází postní období, které trvá čtyřicet dní. V současnosti je běžnou součástí života řady lidí například přerušovaný půst. Někdo nejí dvanáct hodin denně, někdo hned šestnáct. Všechno ale začíná otázkou: Kolikrát denně jíst?
„O tom se odborníci v dnešní době hodně přou, ale myslím si, že každý by měl jíst tak často, jak mu to vyhovuje. Jde o to nepřesáhnout poměr příjem – výdej,“ odpovídá nutriční specialistka Nemocnice České Budějovice Alena Sladká.
„Jestliže jsme zvyklí jíst sedmkrát denně, tak jezme sedmkrát denně. Jestliže jsme zvyklí jíst jen dvakrát denně, tak jezme dvakrát denně. Vždy by ale měl být v rovnováze příjem a výdej. A jestliže chceme hubnout, tak výdej musí být vždy vyšší než příjem,“ upřesňuje.
Přerušovaný půst, kdy při kterém se lidé například šestnáct hodin během dne postí a jedí jen ve zbývajícím čase, je v současné době trendem. Alena Sladká ale podle svých slov netuší, jaké má tento styl stravování dopady na náš organismus.
Teprve začínají vědecké studie, které budou na dobrovolnících zkoumat účinky přerušovaného půstu. Sama nutriční specialistka je v jeho hodnocení zdrženlivá. „Nemohu říci, jestli je to dobré, nebo špatné. Jde o to, jak je člověk navyknutý se stravovat,“ reaguje.
Čtěte také
Potvrzuje ale, že tento typ diety není vhodný pro každého. „Měli by se mu vyhnout například diabetici nebo lidé, kteří už drží nějaké další diety, protože hladina cukru v krvi by nemusela být stabilní. Popřípadě lidé, kteří mají Crohnovu chorobu a různé další nemoci,“ říká. Pokud je člověk zdravý a bude mu tento způsob stravování vyhovovat, nevidí v něm nutriční specialistka žádný problém.
Během přerušovaného půstu je možné jíst prakticky cokoli, ale jen po vymezenou dobu, v předem daných hodinách během dne. „Pak už se nejí nic a jenom se pije,“ uvádí Alena Sladké.
Hladovět dvanáct hodin denně podle ní není nic strašného, protože osm hodin spíme. Navíc například dvě hodiny před spánkem už také nejíme a po probuzení se nasnídáme až za hodinu. Problém ale vidí v dlouhodobých půstech, kdy člověk nejí až tři týdny v kuse. „To už je na pováženou, to už si zahráváme se zdravím, neřkuli se životem,“ varuje.
Celý rozhovor s nutriční specialistkou Alenou Sladkou o půstu a o tom, jestli má hladovění nějaká pozitiva, si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
