Dlouhodobé půsty odbornice nedoporučuje. Kdo hladoví tři týdny, zahrává si se zdravím, varuje
Půst je s námi od nepaměti. Velikonocům dokonce podle křesťanské tradice předchází postní období, které trvá čtyřicet dní. V současnosti je běžnou součástí života řady lidí například přerušovaný půst. Někdo nejí dvanáct hodin denně, někdo hned šestnáct. Všechno ale začíná otázkou: Kolikrát denně jíst?
„O tom se odborníci v dnešní době hodně přou, ale myslím si, že každý by měl jíst tak často, jak mu to vyhovuje. Jde o to nepřesáhnout poměr příjem – výdej,“ odpovídá nutriční specialistka Nemocnice České Budějovice Alena Sladká.
„Jestliže jsme zvyklí jíst sedmkrát denně, tak jezme sedmkrát denně. Jestliže jsme zvyklí jíst jen dvakrát denně, tak jezme dvakrát denně. Vždy by ale měl být v rovnováze příjem a výdej. A jestliže chceme hubnout, tak výdej musí být vždy vyšší než příjem,“ upřesňuje.
Přerušovaný půst, kdy při kterém se lidé například šestnáct hodin během dne postí a jedí jen ve zbývajícím čase, je v současné době trendem. Alena Sladká ale podle svých slov netuší, jaké má tento styl stravování dopady na náš organismus.
Teprve začínají vědecké studie, které budou na dobrovolnících zkoumat účinky přerušovaného půstu. Sama nutriční specialistka je v jeho hodnocení zdrženlivá. „Nemohu říci, jestli je to dobré, nebo špatné. Jde o to, jak je člověk navyknutý se stravovat,“ reaguje.
Čtěte také
Potvrzuje ale, že tento typ diety není vhodný pro každého. „Měli by se mu vyhnout například diabetici nebo lidé, kteří už drží nějaké další diety, protože hladina cukru v krvi by nemusela být stabilní. Popřípadě lidé, kteří mají Crohnovu chorobu a různé další nemoci,“ říká. Pokud je člověk zdravý a bude mu tento způsob stravování vyhovovat, nevidí v něm nutriční specialistka žádný problém.
Během přerušovaného půstu je možné jíst prakticky cokoli, ale jen po vymezenou dobu, v předem daných hodinách během dne. „Pak už se nejí nic a jenom se pije,“ uvádí Alena Sladké.
Hladovět dvanáct hodin denně podle ní není nic strašného, protože osm hodin spíme. Navíc například dvě hodiny před spánkem už také nejíme a po probuzení se nasnídáme až za hodinu. Problém ale vidí v dlouhodobých půstech, kdy člověk nejí až tři týdny v kuse. „To už je na pováženou, to už si zahráváme se zdravím, neřkuli se životem,“ varuje.
Celý rozhovor s nutriční specialistkou Alenou Sladkou o půstu a o tom, jestli má hladovění nějaká pozitiva, si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.
Související
-
Lehká cola spíš přitíží. Umělá sladidla mohou zvyšovat riziko cukrovky, varuje diabetolog
O cukrovce se všeobecně míní, že si za ni lidé mohou sami, protože se moc cpali sladkým a tučným a málo se hýbali. Jenže cukrovkou mohou trpět i profesionální sportovci.
-
Obézní lidé a diabetici často mají potíže spojené se žlučníkem. Bolest může být až nesnesitelná
Bolest pod dolním okrajem pravého žebra může značit potíže se žlučníkem. Nevelký orgán hruškovitého tvaru bolí v případě zánětu, nebo ucpání žlučových cest kamenem.
-
Nejzdravější olej je olivový, margarínů už se dnes nemusíme bát, říká nutriční specialistka
„Tak asi máslo mít nebudeme,“ říkáte si možná někdy i vy, když stojíte před regálem s tuky. A hledáte levnější náhražku. Jakou výživovou hodnotu mají a jak se od sebe liší?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
