Zloděj se pokusil ukrást zlatou báň z vrcholku Černé věže, prozrazuje historik Ivan Bartoš

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ivan Bartoš, někdejší pracovník Národního památkového ústavu, historik a archeolog z Českých Budějovic
0:00
/
0:00

Památkáře a archeologa Ivana Bartoše jsem v centru Budějovic potkávala řadu let. Osobně jsme se neznali, ale byl a je nepřehlédnutelný – svou výškou, rychlou chůzí, kudrnatými vlasy a bystrýma očima, z nichž vyčtete nestárnoucí rošťáctví.

Kamarádi, se kterými se pravidelně schází v jedné malé hospůdce na kus řeči, si už zvykli, že jim tu a tam před odchodem nenápadně šoupne do baťohu pár polínek nebo vyvede jinou lotrovinu.

Na rozhovor do Českého rozhlasu České Budějovice ale přišel seriózní muž s obdivuhodnou pamětí. Vyprávět začal o studentských letech. „Na studentské začátky vzpomínám nejraději. Byl nábor na mladé pomocníky archeologům, tak jsem začínal před 55 lety na Třísově. Pomáhal jsem vykopávat sondy. To byla úžasná doba, bydleli jsme tam a spali jako skauti a ráno jsme dostali úkoly,“ popisuje.

Musel sehnat lešení pro Černou věž

Když později nastoupil v Českých Budějovicích na stáž na odbor školství a kultury, dostal hned poměrně kuriózní úkol. „Měl jsem sehnat lešení na Černou věž, protože sochař a restaurátor potřeboval opravit kuželky na ochozu, ale trpěl závratí a nemohl to udělat zevnitř,“ říká.

Nezbylo mu tak nic jiného než obvolávat firmy a ptát se, zda by někdo městu nepůjčil lešení na Černou věž. Navíc bylo zrovna 1. dubna 1980. „Všichni se strašně smáli, mysleli, že to je apríl. Nakonec jsme ale lešení dali dohromady, tvořilo ho 30 kilometrů trubek, vážilo 197 tun a ve své době bylo jedno z největších v Evropě,“ dodává.

Poté se Ivan Bartoš stal i součástí týmu, který českobudějovickou Černou věž podrobněji zkoumal. „Sundávali jsme i dokumenty ze zlaté báně, která je mimochodem velká jako sud od piva. Bylo na ní údajně roztaveno 72 zlatých dukátů, to se tenkrát rozkřiklo a my jsme jednoho dne vylezli na věž a našli tam pilu,“ vzpomíná.

„Ten zloděj se bál ještě méně než já vylézt tam ve tmě. My jsme byli v šoku. Hrotnice byla naštěstí pobitá kovovými pásy, takže on to nařízl asi do půlky a pak zoufale utekl, asi už svítalo. To je taková pikantní zpráva, o které se dnes neví,“ doplňuje.

Nakonec tedy báň skutečně sundali pouze historici, kteří ji po prozkoumání zase vrátili na místo. „Báň se tam vrátila i s promáčknutím od kulového blesku, je to zdokumentováno. Dali jsme tam dvě pouzdra – to původní s listinami a mincemi, které bylo prohlášeno za nedílnou součást památky, a pak nové s novodobými doklady,“ uvádí Ivan Bartoš.

Během svého dalšího profesního působení někdejší pracovník Národního památkového ústavu, historik a archeolog poznal mimo jiné život posledních hamerníků z Buškova Hamru, o kterých napsal knihu, nebo klášter servitů v Nových Hradech.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související