Zdravá strava není žádné utrpení, říká autorka projektu Jíme jinak

24. říjen 2019

Propagátorkou zdravého životního stylu je Eva Cikrytová. Pro svůj projekt Jíme jinak vymýšlí recepty, točí videa i rozhovory s odborníky a vede online kurzy. Její web navštěvuje ročně přes 650 tisíc lidí.

Rodina Evy Cikrytové se podle jejích slov stravuje trochu jinak, než je zvykem v současné společnosti. „Jíme asi tak trochu jako naši předkové. Poněkud skromněji, ale bez hladovění, ze základních surovin. Hlavní roli hraje obilí, luštěniny a spousta zeleniny, to je úplný základ,“ přibližuje.

Sama od puberty bojovala s váhou a hledala cestu ke zdravému životnímu stylu. To se jí podařilo po narození první dcery. „Snažila jsem se pro ni vařit zdravě, a protože jsem neměla čas vařit ještě něco jiného pro sebe, jedla jsem s ní. Jídla jako obyčejná mrkev, rýže, jáhly léčila i mě, najednou jsem měla energii, která mi chyběla,“ prozrazuje.

Zdravý jídelníček ale podle ní rozhodně není chudý. „Když se podíváte na naše stránky, uvidíte, že jídla jsou krásná už na pohled, a já se denně raduji ze zpráv lidí, kteří píší, že jim to ohromně chutná. Samozřejmě třeba zelenina, jak se připravovala ve školní jídelně, nebyla dobrá, teď si ji teprve užívám,“ říká.

„Také můžu říct, že žádné jídlo se u nás skoro neopakuje, protože ten jídelníček je velice variabilní a není to žádné utrpení,“ zdůrazňuje s tím, že strava stojí na prvotních a průmyslově nezpracovaných potravinách.

Čtěte také

Se změnou životního stylu přišel podle Evy Cikrytové i jiný způsob uvažování o tom, co je v životě důležité. „Odstěhovali jsme se na vesnici, snažíme se pěstovat zeleninu bez chemie a umělých hnojiv, letos máme třeba nadúrodu cuket. Je to veliká radost, když člověku něco vyroste a může to sníst, a druhý rozměr je, že si mnohem více vážíme toho, když nám někdo něco přinese nebo si můžeme něco koupit na trhu,“ dodává.

Má dvě dcery, které v tomto stylu stravování vyrostly, a dlouho jim nepřipadalo, že by byl něčím zvláštní. „Pro ně je to běžné, až když začaly přicházet do jiných rodin, kolektivů, byly občas překvapené. Třeba se vrátily od sousedů a divily se, že tam mají na talíři jen dvě věci, protože naše talíře jsou vždycky plné různých barev, kopečků,“ vzpomíná.

Velkým snem Evy Cikrytové je teď vydat knihu. „Máme spoustu ověřených receptů, takže věřím, že se nám podaří vydat kuchařku,“ uzavírá.

Spustit audio

Související