Zdena Kolářová: Výchovné metody

23. červenec 2021

Koukala jsem nedávno z okna. Po chodníku šla mladá maminka s baculatým chlapečkem, který se náhle rozběhl a... spadl. Zůstal ležet, chvíli čekal, jestli ho máma zvedne, a když se tak nestalo, dal se do křiku.

Matka k němu pomalu došla a pobídla ho, aby vstal. Nepomáhala mu, jen čekala, až to udělá sám. Pak nastalo rodeo.

Klučík začal řvát na plné pecky v domnění, že matčinu zásadu zlomí. Ona stála dál. „Když chceš běhat sám, musíš se umět sám taky zvednout.“

No ne, to je teda tvrďák, ta máma, pomyslela jsem si. A pak jsem si vzpomněla, jak jsem kdysi, jako desetiletá holka, objevila na konci naší chatové osady borovici, na kterou se dalo vylézt jako po schodech. Sedávala jsem v poměrně velké výšce a koukala na rybník.

Do tohoto stromového azylu jsem lezla pokaždé, kdy jsem měla pocit, že mi nikdo nerozumí. Bylo to krásné až do doby, kdy mě v té výšce štípla nějaká hmyzí chamraď. Chvíli to bolelo, pak to začalo bolet víc a já nebyla najednou schopná slézt dolů.

I začala jsem bulet. Nevím, jakou intuici měli naši, ale najednou stál táta pod stromem. Myslela jsem si, že o mém úkrytu nevědí, ale když jsem se dlouho nevracela, šli najisto. Čekala jsem, že si mě táta hodí přes rameno a snese mne dolů.

A on jen tak řekl: „Tak pojď“. „Ale já nemůžu.“ „Když jsi vylezla nahoru, dolů to půjde taky.“ Určitě jsem si myslela o takovém přístupu něco nepěkného, ale co mi zbývalo. Nakonec jsem stála na pevné zemi, doma dostala na štípanec octový hadr a pochopila, že spoléhat má člověk především na sebe.

Ten malý človíček na chodníku to zřejmě pochopil také. Po chvíli se zvedl a po pár krocích už se sám chytil máminy ruky. Staré výchovné metody zkrátka pořád fungují.

autor: Zdena Kolářová | zdroj:
Spustit audio

Související

  • Zdena Kolářová: Úsměvy

    Není pochyb o tom, že úsměv je velký dar, který můžeme, zcela zdarma, nabídnout jako vstřícné gesto. Někdo měl to štěstí a narodil se s vlídnými, usměvavými rysy.

  • Zdena Kolářová: Řemeslníci

    Stále častěji jsou slyšet oborníci, kteří říkají, že lidí, kteří se chtějí  vyučit nějakému řemeslu, ubývá. Pravdou je, že kominíka si musí člověk předcházet.

  • Zdena Kolářová: Mural

    Víte, co je mural? Já jsem si v novinách přečetla, že velkoplošná malba ve veřejném prostoru. Kultivují se tak třeba protihlukové zdi nebo boční stěny panelových domů.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?