Zdena Kolářová: Sny
Když člověk mluví o svém snu, zpravidla má na mysli něco úžasného, po čem odjakživa toužil Tak třeba… Mít pořádný auto, takovýho jaguára, zasní se mladý muž. Mým snem je mít bohatého muže, dumá mladá dáma.
Pod slovem sen si lidé představují splnění nějaké krásné touhy. Nebo slyšeli jste snad někdy někoho, že by si přál mít třeba astma?
Sny vědomé jsou samozřejmě jedna věc, sny spontánní, tedy ty, co se nám zdají v noci, a někdy nás dokážou i pěkně vyděsit, to je jiná. Když se zpocení z takového snu probereme, jsme rádi, že slyšíme tikání budíku a v paprsku světla z ulice rozeznáme svoje křeslo, z čehož poznáme, že jsme doma a v bezpečí.
Většina lidí své sny a touhy veřejně nijak nerozkecává. Ale jsou lidé, kteří své sny rádi vyprávějí. Vrší jednu blbost na druhou a unavují lidi kolem vyprávěním nesmyslů. Jako že byli v pekle a viděli Lucifera, uklízeli u Gotta, žili na dně moře, hráli v oscarovém filmu.
To jsem si nevymyslela, to jsem vyslechla v čekárně u lékaře. Jakási velmi „kontaktní“ paní obtěžovala svými výmysly všechny pacienty sedící v předpokoji ordinace. Vzhledem k tomu, že se čekací doby u lékařů v poslední době značně prodloužily, nikdo z přítomných si nedovedl představit, jak dlouho to kecání vydržíme.
Vyřešil to za nás za všechny jeden mladší pán. Když sestra otevřela dveře ordinace, požádal ji, aby tu upovídanou dámu vzala na řadu přednostně. Jindy by se asi strhla mela, že se nikoho z nás nezeptal. Tentokrát jsme všichni horlivě souhlasili.
V čekárně se rozhostilo vlídné ticho. Vrátili jsme se ke svým knihám a časopisům a doufali, že si tu paní odnesl přinejmenším Lucifer, o kterém nám tak barvitě vyprávěla, abychom se s ní v čekárně u lékaře už nikdy nepotkali.
Související
-
Zdena Kolářová: Nový školní rok
To bylo před dvěma měsíci křiku a radování, když začínaly prázdniny. Párkrát jsme se zapotili a jsou pryč. Nastala doba rozhodování, co všechno je třeba pořídit do školy.
-
Zdena Kolářová: Lvice Elsa
Když byl můj syn malý, trávil prázdniny na chatě s babičkou a dědou. Měl tam plno kamarádů a vždy se tam těšil. Těšila jsem se i já, že budu mít nějaký čas jenom pro sebe.
-
Zdena Kolářová: Užívám si to
Dívala jsem se nedávno v televizi na zprávy a jedna z nich byla z koupaliště. Na dece tam polehávaly dvě krásné dívky, skoro jako nymfy zrozené z mořské pěny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
