Zdena Kolářová: Přátelství
Když je člověk mladý, překonává všechna příkoří života, třeba se slzami, zato s rychle se hojícími ranami. Před sebou má totiž pořád nějaké události, objevuje krásu vztahu, raduje se ze svatby, z narození dětí a všechno má nějaký nadějný podtón.
Když se ztratí láska, tak za rohem pokukuje někdo další, kdo to chce také zkusit a pomrkává na svět s nadějí, že tentokrát se to povede. Radostné, zamilované běsnění startuje na jiné dráze opět s vírou, že přijde šťastný konec.
Přesto mladí často vzdychají nad svým trápením. A někteří je skutečně mají. Většinou svou vinou.
Mluvím jen za sebe, ale my, senioři, hledáme radost mnohem obtížněji. Umírají nám přátelé a s nimi i naše vzpomínky, kus našeho života. Nedávno mi přišlo oznámení, že zemřela moje kamarádka z mladých let. Měly jsme svého času nějaké nelady, které jsme nechtěly řešit, pak se naše cesty rozešly a už jsme se nepotkaly.
Má první reakce, když na mne vypadlo parte, byla rozpačitá. Vždyť jsme se posledních pár let vůbec nestýkaly… A pak jsem začala přemýšlet, proč se vlastně naše přátelství ztratilo.
Věřte, nebo ne, ale na nic zásadního jsem nepřišla. Ne proto, že si to nepamatuji, ale zjistila jsem, že důvod našeho mrzení byl malicherný a s prominutím tak pitomý, že vůbec nestál za to, abychom o sebe přišly.
Pak mi zavolala její dcera…. „Máma tě měla moc ráda, pořád nám vyprávěla, co jste jako holky vyváděly.“ Morální šťouchanec, který mě rozbrečel, přišel pozdě. Už si nic říct nestačíme.
Jestli máte podobné resty u svých přátel, zkuste se nad nimi zamyslet. Třeba přijdete na to, že jsou úplně zbytečné. A tobě, Aleno, posílám za tvou velkorysost tam nahoru dík. Jsem ráda, že jsme zase kamarádky.
Související
-
Zdena Kolářová: Pelargonie
V poslední době byl u nás doma poměrně velký provoz. Děti, návštěvy, známí, pořád někdo přicházel, jedl, chtěl kafe nebo napít, popřípadě něco dobrého.
-
Zdena Kolářová: O princeznách
Vždycky mě okouzlovaly princezny. Žádná správná pohádka se bez princezny neobejde. Byly krásné, hodné, marnivé, neposlušné, hloupé i chytré, nosily krásné šaty.
-
Zdena Kolářová: Nenechme se otrávit
V poslední době mám nějakou mrzutou náladu. Přesto, že je advent, tedy doba ztišení a pokory, na kterou se pokaždé těším. Místo toho pořád někdo někde řve, sprostě nadává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
