Zdena Kolářová: Obraz
Nedávno jsem se šla projít po městě. V lahůdkářství jsem si koupila báječně vypadající šunku a pokračovala do vedlejšího obchodu pro nějaké pečivo. V regále obchodu jsem objevila karfiol.
Už už jsem po něm sahala, když jsem si uvědomila, že je na mne moc těžký. Kdo mě zná, ví, že nejsem žádná dívenka stvoleček, ale nošení těžkých tašek mi už prostě nejde.
Na cestě domů je obchůdek s titěrnostmi, jako jsou krásné hrníčky, umělecká bižuterie a obrázky. Jeden takový mi padl do oka. Nejsem ani sběratel, ani znalec. Spíš takový „pudovkin“, což je člověk, který se řídí spíše instinkty než vědoucností.
Na tom obrázku jsou hlavy tří žen. Od nejstarší po mladou. Stála jsem před výlohou a přemýšlela o tom, kdo jsou ty ženy a proč jsou zobrazeny právě takto. Představuje nám autor stárnutí těch žen, nebo to byly konkurentky, měly tragický osud, nebo se něčím proslavily? Odpověď mi neposkytl ani majitel obchodu, který mne pozoroval od pultu.
Ten obraz jsem si koupila. Za poměrně dramatických okolností jsem ho táhla domů. I když nebyl velký, dalo mi to docela zabrat. Tak karfiol jsi zamítla jako těžký a koupíš si obraz? A vůbec, co tě to chytlo? Domlouvalo mi mé svědomí.
No tak jsem si koupila obraz, no. Udělá mi větší radost než karfiol. Blázníš, nebo chodíš s obrazama? Vybavilo se mi pohrdlivé zvolání, kterým jsme se častovali v mládí. Blázním a chodím s obrazem.
Mé šetřivé duševní uspořádání se nestačilo divit nad uminutostí, s jakou jsem si tu koupi omlouvala. Když jsem konečně dotáhla ten náklad domů, vyměnila jsem starší obrázek za svůj nový úlovek, protože zatloukat skobu do zdi už bych nedala.
Z toho obrázku se těším stále a napadá mě, jak velkou sílu má umění. Okouzlí nás náhle a bez varování a přiměje nás myslet na jiné věci, než je smažený karfiol.
Související
-
Zdena Kolářová: Ekologie
V současnosti se hodně mluví o ekologii. Green Deal se ujal jako atraktivní téma politických kampaní. Ne že bych chtěla o nutnosti omezit drancování surovin pochybovat.
-
Zdena Kolářová: Cukroví
Tak co, už jste po Vánocích uklidili rezervní peřiny po návštěvách, posbírali domácí papuče roztroušené po celém bytě a poskládali do krabice hodobožový servis po babičce?
-
Zdena Kolářová: Já chci bratříčka
Vyrůstala jsem jako jedináček a dost mě to štvalo. Obtěžovala jsem rodiče neustálými prosbami o napravení tohoto stavu, ale oni se k tomu vůbec neměli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
