Zdena Kolářová: Láska

14. únor 2025

Největší audioportál na českém internetu

Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Zdena Kolářová: Láska

Když už byly všechny krásné, rozmarné, chytré i záludné princezny provdány svými zhusta dětinskými královskými otci za někdy velmi podivné ženichy a z vánočního televizního prostoru se vytratily všechny šišlající a zlé pohádkové bytosti, těšila jsem se na návrat k běžné kulturní nabídce.

Změna nastala, ale na všech obrazovkách se pro změnu začaly povalovat mrtvoly, vrahy hledaly sličné vyšetřovatelky s kabelkami přes rameno, což je v kombinaci s pistolí jev poměrně nevídaný.

Sakra. Na co budu koukat? V péči o domácnost musím dělat pauzy, protože má kolena dlouhé stání nevydrží. A s vrtákem v koleně už na vraždu nemáte náladu.

Tak jsem zamířila na jiný program s dokumentem o přírodě. Moji pozornost zaujala opice, sedící na stromě a vykřikující do pralesa podivné vzkazy. Komentář pravil, že se tak domlouvá s ostatními členy své hulmaní tlupy.

Ta mladá samička vyváděla nevídaně. Hulákala, skákala z větve na větev, kterou cloumala s takovou vehemencí, až to vypadalo, že ji chce ulomit. Za chvíli jsme se dozvěděli proč. Na protějším stromě seděl hulmaní pár.

Samička byla evidentně starší než její druh a na první pohled nebyla ve formě. Znepokojeně pozorovala tu mladou prostopášnici, která očividně měla zálusk na jejího partnera. Najednou se mu ta utrápená opička podívala do očí. Byla v nich všechna oddanost a obava.

A on? Přitáhl si její tlapku s šedivou srstí, vzal ji za ustaranou hlavu, kterou si položil na prsa. Jako kdyby chtěl říct… „neboj holka, já tě neopustím“. Musím se přiznat, že mě to dojalo k slzám.

No, někdy jsou zvířata empatičtější než lidé.

autor: Zdena Kolářová | zdroj: Český rozhlas

Mohlo by vás zajímat