Zdena Kolářová: Jména
Slyšela jsem nedávno, že jedna americká filmová hvězdička dala své dceři jméno Antarktida. Myslela jsem, že vrcholem bláznovství je jméno Dakota, ve skutečnosti název dvou amerických států, označení letounů nebo bitevní lodě.
Jak se zdá rodičům, co vymýšlejí pro své děti podobné hovadiny, nezáleží na tom, jak se nositel tohoto jména s touto zátěží vypořádá, ale hlavně na upoutání pozornosti ke své osobě. Protože kdo někde v Evropě slyšel o herečce, která v zámoří hraje šestá kamna ve filmu. Teď se o ní píše, i když sláva je to jepičí.
Při té příležitosti jsem si všimla, že u nás se v poslední době těší oblibě docela hezká jména. Eliška, Anna, Tereza, dlouhodobě Jan nebo Jakub.
Na druhou stranu, i v Čechách dávají rodiče svým dětem jména, z nichž sami jejich nositelé možná až tolik radosti nemají. Chtěli byste se jmenovat třeba Chrudoš nebo Bivoj?
Moje babička říkávala, že každé jméno je hezké, když se hezky vysloví. Dost by mě zajímalo, jak se to dařilo třeba u jména Pětiletka, které dali rodiče své dceři narozené po válce v časech budování.
Křestní jméno je takové člověčí logo. Ženy se vdají a změní příjmení, ale jméno zůstává. Často v legrační kombinaci, zvlášť v pozdějších letech. Rozhodnou-li rodiče, že v křestním listě bude zapsána zdrobnělina Blanička, bude ji dcera nosit i tehdy, kdy jí nebudou čouhat z povijanu prstíčky jako korálky, ale bude po světě ťapat na solidních dvaačtyřicítkách. A bude-li mít zdrobnělé příjmení – třeba Konvičková - a sto kilo k tomu, nezbaví se posměšných poznámek.
Tak pozor při výběru křestních jmen. Takový Honzík nebo Anička je přece jen hezčí než Antarktida, co říkáte?
Související
-
Zdena Kolářová: Chvála dechovky
Dechovka je pro mnohé lidi hudební žánr, o němž mluví s jistou dávkou shovívavého pohrdání. To přece není žádné umění, to jejich umcaca. Chci se dechovky trochu zastat.
-
Zdena Kolářová: Dovolená
Vycestovat před lety na dovolenou s devizovým příslibem byl zázrak. Malou částku peněz vám dali v bance na nejnutnější výdaje a běda, když vás potkala nepředvídaná událost.
-
Zdena Kolářová: Výchovné metody
Koukala jsem nedávno z okna. Po chodníku šla mladá maminka s baculatým chlapečkem, který se náhle rozběhl a... spadl. Zůstal ležet, chvíli čekal, jestli ho máma zvedne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
