Zářijová výstava v budějovickém rozhlase propojuje fotografie s poezií

Eva Němcová žije v Trhových Svinech, Marie Králová v Kaplici a Květa Jarolímková v Nových Hradech. Jejich společné dílo si můžete prohlédnout v Českém rozhlase ve všedních dnech do konce září.

10 fotografií

Fotografie Evy Němcové a Marie Králové: Pohledy srdcem

Jak se vše přihodilo? Určit moment, kdy naše společné tvoření  začalo, není lehké a vlastně ani moc důležité. Fotit nás zkrátka bavilo vždycky obě. S podobným pohledem na svět jsme zachycovaly okamžiky, které by jinak upadly v zapomnění, zákoutí mnohými přehlížená, ale pro nás výjimečná, skrytou krásu obyčejných věcí, momentů, přírody, zvířat a lidí.

Za příběhy se v představách vydáváme do minulosti. Jednou, v létě to bylo, vyšly jsme si poprvé společně nachytat pár žlutých rozkvetlých obrázků z řepkového pole. Provoněný slunečný den byl vyplněn něčím, co nás spojovalo, bavilo, nadchlo.

Zjistily jsme, že ve dvou se to lépe táhne, a od té doby vyrážíme na lov často společně – dýchánky tomu říkáme a necháváme se překvapovat, co se podaří vytvořit pro potěchu ducha i srdce, pro radost a bez ambicí na uměleckou bezchybnost, protože věříme, že z toho, co je zachyceno na našich obrázcích, je cítit i něco jiného. Očím neviditelného.

Básničky Květy Jarolímkové

V srpnu roku 2016 jsem uspořádala v novohradské galerii Koželužna výstavu fotografií Evy a Marie. Nainstalování jejich fotografií bylo velmi obyčejné, visely na šňůrách „jako prádlo“, prostě tak, jak jim nejlépe slušelo.

Výstava měla od návštěvníků velmi pěknou odezvu. Když jsem se s jejich výstavou „loučila“, tedy sundávala ze šňůr, začaly mne napadat „popisy“ fotek, malé příběhy. Stručně by se to dalo pojmenovat, že mne fotografie inspirovaly k napsání několika básniček.

Propojení s fotografiemi bylo, a je, pro mne ale daleko hlubší, snad to poznáte. Na fotografiích je totiž „pra-obyčejnost“.