Zakladatel hamru u Trhových Svinů přišel na buben, skutečnou slávu řemesla tu založili a dlouhá léta udržovali až Buškové
Velice těžkou hamernickou práci na Buškově hamru u Trhových Svinů zmapujeme ve Vltavínu. Památku podrobně projdeme a uslyšíte i zvuky, které tu kdysi hamerníci slýchávali každým dnem. Ve druhé části připomeneme výročí založení vyšebrodského kláštera.
S nápadem založit u Trhových Svinů hamr přišel vyučený mlynář Josef Foissner. Ten si nejdříve pronajal od města lázně u Svaté Trojice, ale to mu příliš nevynášelo. Pak se mu naskytla možnost koupit nevyužívané obecní pastviny. Blízko teče Klenský potok, což se pro jeho záměry hodilo.
„V letech 1836 až 1838 začal stavět. Postavil hamernu, zčásti obytné stavení, vykopal více než 300 metrů dlouhý náhon a pak mu došly peníze. Přišel doslova na buben, skutečně byla na náměstí v Trhových Svinech vybubnována veřejná dražba tohoto majetku, který koupil v roce 1840 Dominik Bušek,“ popisuje zrození Buškova hamru Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.
Rod Bušků pak držel hamr až do 80. let 20. století. Dnes je Buškův hamr technická památka, jeden z mála funkčních hamrů v České republice.
Prostřednictvím magazínu Vltavín si můžete s průvodci, kteří provádějí turisty po Buškově hamru, projít takřka celou trasu také. Poznáte, co jsou to vantroky, náhon, kobyla nebo co považovali Buškové za nejdrahocennější a nejdůležitější věc celé domácnosti.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
