Zakladatel hamru u Trhových Svinů přišel na buben, skutečnou slávu řemesla tu založili a dlouhá léta udržovali až Buškové

29. květen 2022

Velice těžkou hamernickou práci na Buškově hamru u Trhových Svinů zmapujeme ve Vltavínu. Památku podrobně projdeme a uslyšíte i zvuky, které tu kdysi hamerníci slýchávali každým dnem. Ve druhé části připomeneme výročí založení vyšebrodského kláštera.

S nápadem založit u Trhových Svinů hamr přišel vyučený mlynář Josef Foissner. Ten si nejdříve pronajal od města lázně u Svaté Trojice, ale to mu příliš nevynášelo. Pak se mu naskytla možnost koupit nevyužívané obecní pastviny. Blízko teče Klenský potok, což se pro jeho záměry hodilo.

Josef Feri, jeden z průvodců na Buškově hamru u Trhových Svinů

„V letech 1836 až 1838 začal stavět. Postavil hamernu, zčásti obytné stavení, vykopal více než 300 metrů dlouhý náhon a pak mu došly peníze. Přišel doslova na buben, skutečně byla na náměstí v Trhových Svinech vybubnována veřejná dražba tohoto majetku, který koupil v roce 1840 Dominik Bušek,“ popisuje zrození Buškova hamru Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.

Rod Bušků pak držel hamr až do 80. let 20. století. Dnes je Buškův hamr technická památka, jeden z mála funkčních hamrů v České republice.

Prostřednictvím magazínu Vltavín si můžete s průvodci, kteří provádějí turisty po Buškově hamru, projít takřka celou trasu také. Poznáte, co jsou to vantroky, náhon, kobyla nebo co považovali Buškové za nejdrahocennější a nejdůležitější věc celé domácnosti.

Náhonová dřevěná vodní kola, Buškův hamr u Trhových Svinů
Spustit audio

Související