Zakladatel hamru u Trhových Svinů přišel na buben, skutečnou slávu řemesla tu založili a dlouhá léta udržovali až Buškové
Velice těžkou hamernickou práci na Buškově hamru u Trhových Svinů zmapujeme ve Vltavínu. Památku podrobně projdeme a uslyšíte i zvuky, které tu kdysi hamerníci slýchávali každým dnem. Ve druhé části připomeneme výročí založení vyšebrodského kláštera.
S nápadem založit u Trhových Svinů hamr přišel vyučený mlynář Josef Foissner. Ten si nejdříve pronajal od města lázně u Svaté Trojice, ale to mu příliš nevynášelo. Pak se mu naskytla možnost koupit nevyužívané obecní pastviny. Blízko teče Klenský potok, což se pro jeho záměry hodilo.
„V letech 1836 až 1838 začal stavět. Postavil hamernu, zčásti obytné stavení, vykopal více než 300 metrů dlouhý náhon a pak mu došly peníze. Přišel doslova na buben, skutečně byla na náměstí v Trhových Svinech vybubnována veřejná dražba tohoto majetku, který koupil v roce 1840 Dominik Bušek,“ popisuje zrození Buškova hamru Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.
Rod Bušků pak držel hamr až do 80. let 20. století. Dnes je Buškův hamr technická památka, jeden z mála funkčních hamrů v České republice.
Prostřednictvím magazínu Vltavín si můžete s průvodci, kteří provádějí turisty po Buškově hamru, projít takřka celou trasu také. Poznáte, co jsou to vantroky, náhon, kobyla nebo co považovali Buškové za nejdrahocennější a nejdůležitější věc celé domácnosti.
Související
-
Aby spatřil oltářní obraz vcelku, nezbyde poutníkovi nic jiného než pokleknout
V areálu Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů stávaly až do první světové války malé lázně. Jejich konec předznamenala epidemie španělské chřipky.
-
U Holkova koněspřežka křižovala císařskou silnici, z té doby tu zůstal nejstarší železniční most
V magazínu Vltavín se projedeme koňkou, nebo chcete-li koněspřežnou dráhou. A vezmeme to hezky proti proudu času, tedy od nejnovějších událostí až po ty nejstarší.
-
V doudlebském kostele uchovávají berly zázračně uzdravených poutníků
Ve Vltavínu si projdeme jihočeské Doudleby. A stejně tak nás čeká cesta do historie Doudleb. Provedou vás redaktor Zdeněk Zajíček a místní historik a kronikář Jan Šimánek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.